Aktualizováno Řecko má dostatek hotovosti jen do poloviny července, uvolnění další části z loni přislíbené pomoci je tak životně důležité, jinak země zbankrotuje, napsal s odvoláním na své zdroje řecký list Kathimerini.
V Řecku nyní působí společná mise Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu. Mise má rozhodnout, zda mezinárodní společenství uvolní dalších 12 miliard eur ze 110 miliard eur, které členské země eurozóny a MMF přislíbily loni v květnu. Řekové ale neplní dohodnuté podmínky pomoci a další peníze nedostanou, dokud vláda nepřijme další úsporná opatření a neprodá část státního majetku soukromým investorům.
Zástupci EU uvedli, že Řecko ukazuje „enormní snahu“ o snížení rozpočtového schodku, nicméně musí velmi rychle přijmout další opatření a to „v horizontu jednoho týdne nebo němu blízkém“.
Řecký premiér Jorgos Papandreu v pondělí navržená opatření projednal s vládním kabinetem, dnes se má sejít se zástupci opozice a ve středu Papandrea čeká další jednání s experty EU a MMF a poté by měl vystoupit v televizi s dlouho očekávaným projevem k národu.
Výnosy řeckých desetiletých dluhopisů dnes vzrostly o dalších 19 bazických bodů k 16,8 procenta, dvouleté nesou výnos 25,6 % (+12 bps). Řecké zajišťovací kontakty CDS vzrostly o dalších 0,3 % nad 1370 bazických bodů, irské, italské a španělské zdražily řádově o 0,1-0,15 % na 655 bps, 174 bps a 275 bps.
Řecká vláda bude diskutovat zejména cesty, kterými lze uspíšit plán privatizace státního majetku s celkovým očekávaným výnosem zhruba 50 miliard eur, což je ekvivalent 25 procent hrubého domácího produktu země.
Papandreu po večerním jednání nastínil plán úvodních kroků privatizace. Řecká vláda chce novými fiskálními opatřeními najít ještě do letošního rozpočtu šest miliard eur, privatizovat začně okamžitě, aby si zajistila další krizové úvěry. Opatření by měla snížit deficit rozpočtu na plánovanou úroveň 7,5 procenta HDP, uvedlo řecké ministerstvo financí po mnohahodinovém jednání vlády. Podrobnosti plánovaných fiskálních kroků vláda sdělí příští týden, uvedl vládní mluvčí Jorgos Pelatotis. Plán by měl být předložen parlamentu počátkem června.
Ministr financí Jorgos Papakonstantinu uvedl, že vláda se rozhodla "okamžitě přikročit" k prodeji státních podílů v několika velkých podnicích. Půjde zejména o telekomunikační společnost OTE, banky Hellenic Postbank a dva největší řecké přístavy v Soluni a Aténách, a poté například osoluňskou a aténskou vodárenskou společnost, elektrárenský podnik Public Power i společnost OPAP, největšího provozovatele sázek v Evropě.
Lucemburčan Juncker, který stojí v čele ministrů financí EU Ecofin, navrhuje ustavit nezávislou privatizační agenturu, která by s prodeji aktiv pomohla. Oproti důvěře v úspěšný průběh privatizace eurokomisař pro ekonomiku Oli Rehn vyslovil nedůvěru ve schopnost Řecka navrátit se v roce 2012 na finanční trhy."Snahu o ozdravění rozpočtu musí Řecko ještě výrazně vystupňovat," uvedl Rehn.
(Zdroj: Bloomberg, čtk, AP, CNBC)