Rozpočtový deficit řecké centrální vlády se od ledna do května meziročně prohloubil o 13 procent a činil 10,28 miliardy eur (asi 247,9 miliardy Kč). Oznámilo to řecké ministerstvo financí. Země tak nesplnila prozatímní cíl stanovený v rámci podmínek záchranného programu. Ten předpokládal, že schodek rozpočtu bude za prvních pět měsíců činit 9,07 miliardy eur.
Za horším výsledkem je podle ministerstva fakt, že recese je v Řecku delší, než vláda předpokládala. Atény proto byly minulý týden donuceny přistoupit na podmínku zavést ještě přísnější úsporná opatření, aby mohly žádat o druhý záchranný program. Proti dalším úsporám se v Řecku prakticky soustavně protestuje.
Čisté rozpočtové příjmy od ledna do května meziročně klesly o 7,1 procenta na 18,36 miliardy eur (zhruba 442,8 miliardy Kč), podle plánu ale měly činit 20,52 miliardy eur. Jsou tedy o 11 procent nižší než měly být. Výdaje bez vlivu splátek dluhu o 4,3 procenta naopak vzrostly a dosáhly 21,29 miliardy eur (zhruba 513,4 miliardy Kč). Plán počítal s výdaji 19,92 miliardy eur.
Zveřejněná data se vztahují k deficitu státního rozpočtu. Nezahrnují data z místních samospráv, ani výdaje na sociální zabezpečení. Nesouhlasí tedy ani s výší schodku všech vládních institucí, který by byl směrodatný, pokud by Evropská unie hodnotila, jak Řecko plní program hospodářské politiky.
Výdaje se zvýšily mimo jiné kvůli tomu, že stát zaplatil dluhy státních nemocnic. Vláda přitom dál snižovala objem veřejných investic. Ty se proti prvním pěti měsícům loňského roku snížily o 47 procent.
Hrubý domácí produkt Řecka se v prvním čtvrtletí meziročně snížil o 5,5 procenta, převážně kvůli zavádění dalších úsporných opatření. Evropská unie a Mezinárodní měnový fond (MMF) minulý týden zhoršily výhled řecké ekonomiky na letošní rok a nově předpokládají, že ekonomika vykáže propad o 3,8 procenta. Dosud počítaly s tříprocentním poklesem.
Řecko se loni v květnu stalo první zemí eurozóny, která požádala o mezinárodní finanční pomoc, aby se vyhnula riziku platební neschopnosti. Atény si od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu tehdy zajistily tříletý úvěr v objemu 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč). Země ale nezvládá plnit podmínky, k nimž se před přijetím úvěru zavázala, a je tedy otázkou, zda dostane i zbytek úvěru.
Poslední mise EU, MMF a Evropské centrální banky byla v Aténách v květnu. Posuzovala právě pokrok Řecka při plnění dohodnutých podmínek, ale zjistila, že Řecko v zavádění reforem zaostává. Další tranše úvěru za 12 miliard eur měla být původně uvolněna v červnu, Atény ale peníze dostanou až v červenci.