Ruský plynárenský monopol Gazprom začne v úterý plnit plynem první úseky dálkového plynovodu Nord Stream, který má přivádět plyn z Ruska po dně Baltského moře do Německa. Oznámil to dnes na konferenci vládní strany Jednotné Rusko v Čerepovci severně od Moskvy premiér Vladimir Putin. Koncem října nebo počátkem listopadu by měl plynovod zahájit dodávky plynu evropským klientům, řekl Putin.
Podle agentury ITAR-TASS Putin hovořil o technologické zkoušce plynovodu připravované v ruském Vyborgu, která má prověřit kvalitu potrubí v jedné ze dvou hlavních větví plynovodu.
"Postupně a v klidu se zbavujeme diktátu tranzitních států," prohlásil ruský premiér ve zjevné narážce na "plynovou válku" mezi Ruskem a Ukrajinou, během níž Rusko v zimě 2009 zastavilo dodávky plynu přes Ukrajinu do Evropy. Neshody Moskvy a Kyjeva kolem cen za plyn a jeho přepravu tehdy zkomplikovaly zásobování hlavně balkánských zemí, ale i Slovenska.
Putin ve Vyborgu řekl, že projekt Nord Stream, vybudovaný nákladem 7,4 miliardy dolarů (129 miliard korun), je již prakticky hotov. Už koncem srpna byl napojen na německý plynovod Opal, který končí na západní české hranici. Opal naváže na budovaný plynovod Gazela protínající západní Čechy, který bude v budoucnu zásobovat i Česko.
Česká republika by mohla zásobování plynem přes Gazelu výrazněji využít hlavně v případě dalších problémů na trase přes Ukrajinu. Dokončení Gazely se chystá na příští rok.
Ukrajina v tomto období vede tvrdá jednání s Ruskem o nákupní ceně zemního plynu a strategii spolupráce při těžbě a přepravě plynu v příštích letech. Kyjev se snaží zrušit smlouvu z roku 2009, jíž skončila rusko-ukrajinská plynová krize a která je podle prezidenta Viktora Janukovyče pro Ukrajinu krajně nevýhodná. Tehdejší premiérka Julija Tymošenková, která v Moskvě smlouvu podepsala, čelí obvinění z překročení služebních pravomocí a hrozí jí vězení až deset let.
Rusko snížení ceny nevylučuje, ale podmiňuje ji výměnou za fúzi ukrajinské energetické společnosti Naftogaz s ruským Gazpromem. Tento krok, jímž by se Kyjev fakticky zbavil kontroly nad přepravou ruského plynu do Evropy, Ukrajina odmítá učinit. "To se nestane," řekl minulý týden Janukovyč. "Nejprve jsem vtlačeni do slepé uličky, pak se nám diktují podmínky. Je to ponižující," prohlásil prezident.
Emoce Kyjeva dnes v Moskvě při jednání se svým ukrajinským partnerem Kosťantynem Hryščenkem tlumil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. "Rusko se rozhodně nesnaží dostat Ukrajinu do bezvýchodné situace," řekl Lavrov.
"Takové pokusy k ničemu nevedou, a my chceme mít v Ukrajině strategického partnera," konstatoval a dodal, že hledání východiska při řešení plynových problémů by mělo pokračovat "profesionálně, bez ideologizace a politizace."
Podle ruských novinářů ale ministerské jednání stanoviska nesblížilo, obě strany jsou připraveny hájit své pozice třeba i před mezinárodním soudem.