Se stavem veřejných financí ani silou ekonomického motoru to ve světě nevypadá zdaleka růžově a své problémy řeší země na obou stranách Atlantiku. Zatímco země eurozóny se plně zaobírají strašákem dluhové krize a věší otazník nad setrváním svého měnového spolku ve stávající sestavě, problém zpomalující ekonomiky je odsunut mimo hlavní centrum pozornosti. Spojené státy pak řeší dilema možností resuscitace největší světové ekonomiky, která ukazuje neschopnost tvorby nových pracovních míst, za cenu dalšího prohloubení rozpočtových deficitů a navýšení bezprecedentního dluhu. O ochabující ekonomice se hovoří v globálním měřítku, ať už se jedná o riziko recese v rozvinutých ekonomikách, nebo tvrdé přistání u rozvíjejících se trhů.
Centrální bankéři v čele s hlavou ECB světovou ekonomiku ve své rétorice hájí. Její růst sice podle nich zpomaluje, neexistují však žádné známky příchodu celosvětové hospodářské recese. Proti tomu stojí mnozí ekonomové a guru finančního světa, podle nichž jsou data z ekonomiky dostatečně špatná na to, aby se politici zdráhali termín recese vyslovit. Poslední měsíce přinesly dokonce četná varování analytiků, že Spojené státy či Evropa se mohou vydat japonskou cestou, kdy vysoké zadlužení vyústí v jednu či dvě dekády stagnace. Podle ekonoma Martina Feldsteina se ekonomika Spojených států dostala do recese prakticky již na přelomu roku, ačkoli oficiální data ještě technické znamení, tedy dvě po sobě jdoucí čtvrtletí záporného růstu HDP, nepřinesla.
Eurostat potvrdil první revizí dat, že ekonomika eurozóny zpomalila ve druhém čtvrtletí roku na 0,2procentní růst z +0,8 % v prvním kvartále. Ekonomika EU pak meziročně vzrostla o 1,7 procenta, zatímco před rokem růst v eurozóně i EU dosahoval 2,4 %. Žádná ze zemí s dostupnými daty nezaznamenala mezikvartální propad, země jako Francie, Portugalsko či Maďarsko však již hlásí stagnaci. Té se přiblížilo i Německo, největší evropská ekonomika, která vzrostla o pouhou desetinu procenta. Růst hrubého domácího produkt USA činil dle revize za 2Q jedno procento mezičtvrtletně. Podle nejnovější prognózy OECD se růst ekonomik většiny vyspělých zemí ve druhé polovině roku téměř zastaví, včetně členů G7. Některým z nich včetně pro ČR důležitého Německa pro poslední čtvrtletí roku předpovídá OECD pokles.
Ve vleku negativních zpráv z ekonomiky jsou také investoři. Podle zářijového průzkumu mezi velkými hráči na finančním trhu, který provedli analytici Merill Lynch, více než polovina z nich očekává v následujícím roce recesi v Evropě. Na druhé straně, autor knihy a termínu Černá labuť Nicholas Nassim Taleb považuje za zdroj největšího rizika Spojené státy, které podle něj nejsou, na rozdíl od Evropy, schopny své problémy ani pojmenovat. Problém amerického zadlužení je podle Taleba přitom mnohem vážnější než ten, který se řeší kolem Řecka.
Převládající strach a jistou bezradnost na trzích dokládá i částečný odchod z akcií do jistějších dluhopisů a upřednostňování hotovosti na účtech. Je druhá recese po finanční krizi neodvratná, nebo jsou obavy z ní pouhou panickou reakcí na třaskavou kombinaci zpráv z ekonomiky a finančních trhů? USA versus Evropa – kdo je tím „slabším článkem“? Jak si globální hospodářství povede v následujících letech? Co soudíte o riziku sklouznutí do recese Vy? Hlasujte v nové anketě ZDE!