Světová ekonomika evidentně zpomaluje, velké podniky mají hodně hotovosti, ty malé ale zápasí s jejím nedostatkem a to je důvod vysoké nezaměstnanosti v USA. V roce 2009 se zdálo, že ekonomiku rozpohybovaly akce na fiskální i monetární frontě. Během posledních 12 měsíců jsme byli svědky toho, jak světová ekonomika zpomaluje a jak zároveň dochází ke stahování fiskální stimulace. Bank of England na to již zareagovala dalším kvantitativním uvolňováním, její krok může být ukazatelem toho, k čemu dojde i v USA. Pro Bloomberg to uvedl David Blanchflower, profesor ekonomie na Dartmouth College.
Pro dosažení růstu je podle ekonoma třeba střednědobého plánu snížení dluhu a krátkodobé podpory růstu, okamžité utahování není dobrý recept. BoE prohlásila, že zpomalování světové ekonomiky ohrožuje růst britského hospodářství a Blanchflower se domnívá, že to samé zřejmě platí i o USA. „Je tak velmi pravděpodobné, že Fed přistoupí k dalšímu QE, i když zřejmě ne hned v listopadu,“ uvedl. To, že předchozí QE nefungovalo, je podle něho možná argument pro to, aby se přikročilo k dalšímu. Zároveň však poukázal na fakt, že monetární politika funguje nejlépe, když jde stejným směrem jako politika fiskální, ne když jde proti ní.
Překážku rychlejšímu oživení představuje zejména vývoj v Evropě a z něj plynoucí nejistota. Ta se týká zejména defaultu Řecka a bankovního systému, řekl Blanchflower. Jeho vlastní zkušenost s ECB či eurozónou je přitom taková, že „všechno trvá strašně dlouhou dobu“. Nelze tak čekat rychlé změny a problémy budou pokračovat. Nebezpečí tkví v tom, že se mezitím objeví „nějaká velmi špatná událost“.
Ekonom má za to, že nakonec se problémy v Evropě vyřeší. Předtím ale musí dojít ke změně perspektivy. Chybný je totiž pohled, který se omezuje na to, že Řekové utráceli a nyní si musí utahovat opasky. Docházelo také k tomu, že Řecku půjčovali německé a francouzské banky a jejich záchrana bude stát hodně peněz, uvedl Blanchflower.
(Zdroj: Bloomberg)