Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Švábi na mozku

Švábi na mozku

24.10.2011 10:35

Kdyby psal scénář evropské dluhové krize hollywoodský scénárista, nejspíš bychom už dávno spěli k happyendu. Silný vůdce, jehož by uznávala celá Evropa bez rozdílu národností a vyznání, by před nadšeně aplaudujícím auditoriem složeným z představitelů evropských států pronášel svůj patetický projev, ve kterém by vizionářsky vykreslil zářnou budoucnost sjednocené Evropy vedené společnou federální vládou, vydávající společné evropské dluhopisy a vybírající federální daně federálním berním úřadem. Jednoduché a zároveň směšně nepředstavitelné. Jak je možné, že se Evropané nejsou schopni dohodnout na takto triviálním řešení, které napadne i béčkového scénáristu? Problémem je historická paměť. Někde v hloubi každého Evropana dřímá totiž kmenový příslušník, jehož jediným zájmem je, aby přežila jeho rodina, jeho kmen, třebaže by to bylo na úkor souseda. Po staletí jsme my, Evropané, mezi sebou bojovali o nadvládu a poslední takový souboj skončil poměrně nedávno, před pouhými šestašedesáti lety. Není proto s podivem, že nejsme schopni překročit svůj stín a dohodnout se na něčem, co se může zdát na první pohled naprosto jednoduché, ale díky historické paměti téměř nemožné. Asi je na místě být mírným optimistou, jelikož první krůčky k světlejší budoucnosti jsou již zahájeny, avšak historický kontext, který se může vrátit jako bumerang, je třeba mít stále na mysli.

Nechci však mluvit o Evropě, nýbrž o jiném státním uskupení, Spojených státech amerických. Jakkoliv by se zdálo, že jsou naši bratři za oceánem v mnoha ohledech dále než my Evropané, nemohu se ubránit dojmu, že tomu tak úplně není. Jejich historie je poměrně krátká a nedá se s tou evropskou srovnávat. V jistém ohledu se jedná o výhodu. Amerika vznikla zdola jako společenství nezávislých individualit, které se rozhodly dát do společného měšce část svých prostředků, které houževnatým úsilím vydobyly z panenské americké přírody. Neexistuje zde národnostní soupeření podobné tomu evropskému, nýbrž kolektivní jednota, založená na dodržování ústavy, o které si v Evropě, vyrostlé na feudálních vztazích, můžeme jenom nechat zdát. Tento důraz na individualitu je však dvousečný.

Asi jsem nebyl sám, kdo s němým úžasem sledoval nedávnou rozepři v americkém parlamentu ohledně navyšování dluhového stropu. Stejně, jako si Evropan nedá sáhnout na svou národní identitu, Američan nepřipustí zvyšování svých daní. Je ochoten se vzdát ve prospěch společenství jisté malé části svých příjmů, avšak ne velké dostatečně. Představa, že můžete mít nejakčnější armádu na světě, nejlepší školství na světě, sociální zdravotní systém a zároveň se bránit navyšování daní je přinejmenším stejně naivní, jako lpění na národnostních principech po vzoru Evropy.

Americké problémy jsou dnes tak trochu zastíněny evropskými událostmi. V budoucnu však dozajista nastane moment, kdy bude nutno tento problém řešit. Obávám se však, že kolem zvyšování daní ve Státech bude ještě nesmyslnější a pro vnějšího pozorovatele nepochopitelnější debata, než kterou nyní s uzarděním pozorujeme v Evropě. Oba národy jak na východě, tak na západě Atlantiku mají svého specifického „švába na mozku“, který jim brání řešit problémy racionálně.


Váš názor
  •  
    24.10.2011 12:50

    jj, souhlas, a za druhé - první polovina článku vychází z nesmyslného předpokladu, že tu jsou jakýsi Evropané... Nejsou... Je tady Evropa, jako kontinent, kde žijí různé a heterogenní skupiny llidí a národů, z rozdílnými zkušenostmi, preferencemi, cíli a chováním (sever x jih)... upatlat z toho "federaci z vrchu" nic dobrého nepřinese a jak sami po pár letech vidíme nepřináší...
    First Knight
    • pozn.
      24.10.2011 12:50

      souhlas s "josef_spejbl - Vaším problémem je.. " :)
      First Knight
  • Vaším problémem je, že neznáte
    24.10.2011 12:08

    dějiny. Pak byste se nemohl podivovat nad tím, že si Amerika nechce nechat sáhnout na daně, respektive je tvrdě proti jejich zvýšení. Amerika vstoupila do boje o svou nezávislost právě kvůli daním. Bylo by paradoxem, kdyby dobrovolně skočila do něčeho, od čeho se válkou úspěšně odtrhla. :)
    josef_spejbl
    • Re: Vaším problémem je, že neznáte
      24.10.2011 12:16

      Trefa !!
      Jesse
      • Rere:Re: Vaším problémem je, že neznáte
        25.10.2011 20:05

        Ale Jesse, víš jaký jsi polyhistor, tak to tak neventiluj! Ve válce o nezávislost nešlo přece o neplacení daní - nechtěli je neplatit, ale chtěli mít v rámci Velké Británie zastoupení v legislativním sboru. Čili to při nesmlouvavé politice Jiřího III nebyla válka proti daním, ale za nezávislost (aby si ty daně mohli určovat a vybírat sami - jakž se také stalo po válečných zmatcích už v roce 1793 ;-)
        Kalka.
      • A jajk tedy
        24.10.2011 12:44

        Je to moc hezké a správné nezvyšovat daně ale jak tu situaci řešit. Připadáte mi pane Spejbl jako naši odboráři kteří také nechtějí zvyšovat DPH, nechtějí přijít o stravenky atd, ale co dělat, poraďte.
        Černý
        • Re: ale co dělat, poraďte
          24.10.2011 13:04

          Pro začátek minimalizovat množství "ničích" (z pohledu je utrácejících osob) peněz, které státní/krajští/obecní politici a úřednící pro ukojení svého ega sypou do žumpy a pro ukojení své touhy po mamonu rozkrádají a rozfrcávají za bakšiš. - - - A taky rozhodování o veřejných (= lidem odebraných) penězích maximálně přiblížit k těm, kdo svými volebními hlasy mohou reálně rozhodovat o dalším setrvání či nesetrvání utrácejících osob ve funkcích k utrácení opravňujících - oni politici i úředníci moc dobře vědí, proč se snaží schovávat za anonymní "Evropu" a proč chtějí legitimitu svých funkcí zakládat na co největším a nejvzdálenějším davu (aneb i když všichni co znají výsledky mého kradení/plýtvání budou proti, tak na zbytku kontinentu pořád ještě bude dost těch, co mně neznají a schovaného v šiku partajní kandidátky odkývají).
          H.B.
        • Re: A jajk tedy
          24.10.2011 12:52

          Nechci mluvit za spejbla, ale takový recept už ekonomika zná několik staletí, dokonce už v doby zániku Říma. Tím je prosté omezení rozbujelého státu !! Neskutečně rozbujélé tisíce institucí krmené ze státní pokladny je jako mor. Lidé v nich si zvyknou, zpohodlní a vymohou si finanční požitky přeměnou na pravidelné příjmy ze státní kasy pane. Pak se špatně něco napravuje. Změnit fasádu v kuchyni můžete lehce, ale za omezením této státní rakoviny figurují miliony příživníků ve státní správě. Jeden z možných scénářů je ten, který politici nepřijmou - konfiskace majetků těchto politiků a pijavic a vrácení do státní pokladny za účelem sanace dluhové služby. A to prosím nejsem komunista. Jde vždy především o majetky. Lidem ve správě států vždy a nikdy ne o obecné blaho.
          Jesse
          • Rere: A jak tedy
            25.10.2011 20:14

            Jj, hlavně musíš zdůraznit, že nejsi komunista. To je podobný, jak v Česku každý říká, že není rasista;-)))
            Kalka.
  • zcela upřímně
    24.10.2011 11:49

    co je na předání kompetencí do Bruselu a na zvyšování daní v USA racionálního ;) ? Podle mého nic.
    Bo
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data