Politické otřesy v Řecku a Itálii komplikují snahy zvýšit "palebnou sílu" Evropského fondu finanční stability (EFSF), a do konce roku tak záchranný fond pro eurozónu zřejmě nedosáhne úrovně jednoho bilionu eur. Agentuře Reuters to dnes řekl zdroj z EFSF. Členské země eurozóny se na summitu na konci října dohodly na mechanismu zvýšení kapacity fondu na více než bilion eur.
Fond může celkově použít 440 miliard eur a členské země eurozóny za fond ručí garancemi do výše 780 miliard eur. Země eurozóny však už nechtěly příspěvek do fondu ani garance za něj zvyšovat a EFSF si tak bude muset svou "palebnou sílu" zvýšit pomocí takzvaného pákového efektu. Dělat by to měl pojišťováním nákupů dluhopisů proti ztrátám a pomocí různých složitých finančních nástrojů.
"Politické otřesy posledních deseti dní pravděpodobně sníží potenciál pákového efektu, takže to nebude čtyřnásobek až pětinásobek, ale jen tří až čtyřnásobek" řekl zdroj. Po odečtení už sjednaných záchranných programů pro Irsko a Portugalsko může nyní fond využít k pákovému navýšení 250 miliard eur.
Řecko zažilo v posledních dnech pád vlády a finanční trhy výrazně zhoršily vyhlídky platební schopnosti Itálie, kterou rovněž zasáhly politické otřesy. Investoři v této situaci nejsou ochotni kupovat dluhopisy zemí eurozóny a nalákat je k jejich nákupům nabídkou pojištění si nyní od EFSF vyžádá více zdrojů než dříve. Pojištění rizikových dluhopisů je klíčovou součástí plánu na zvýšení síly EFSF.
Záchranný fond eurozóny vznikl loni na jaře v reakci na potíže, do kterých se dostalo Řecko. Eurozóna mu nyní umožnila zvýšit kapacitu, aby mohl v případě potřeby pomoci i velkým ekonomikám jako Itálii nebo Španělsku.