Jo, však se v tom shodujeme, já taky... Jen mi přijde, že je potenciál na víc, ale muselo by to jít opravdu od lidí, aby každej začal sám u sebe... Vycházím z toho, že v ČR podle střízlivých odhadů zmizí 100mld. ročně, podle normálních odhadů 200... Tudíž pokud tohle naše ekonomika utáhne a ještě má sílu trochu růst, pak tu máme opravdu silnou ekonomiku... Kdybych měl použít příklady z historie, tak to tady většinou kvetlo za nějakýho krále, což asi není cesta pro dnešek - ale třeba první republika by podle mě mohla být určitým výchozím bodem... Jak Klausíka nesnáším, tak se mu povedlo srovnání, co se podařilo vybudovat ČSR v letech 1918-38 za první republiky a co se povedlo nám v letech 1989-2011 v ještě delším období? Celkem by mě zajímalo jakej máš názor na konkrétnější řešení tohoto stavu, ale to asi moc nepatří na akciový chat a bylo by to na dýl... Já prozatím volím cestu vtloukání lidem do hlav, že tu máme na víc, že Čech není vychcánek nebo zloděj, není mu lhostejnej osud souseda apod. - je pouze touha tohle dát lidem do hlav, aby tomu uvěřili... Psal o tom už Čapek - je rozšířený názor, že nesnášíme Němce, ale běžte tam na rok bydlet a pak řekněte, jak nenávidíte svoji bytnou a nemůžete vystát zelináře na trhu... Největším neštěstím je zobecňování a lidi při své touze po senzaci se toho chytají, což ale ještě neznamená, že v hloubi duše tak uvažují a chovají se tak...
ICL
Tak tak. Proto píšu, že velké většíně (= ti tvoji, mezi nimiž to bylo dobře myšleno, nastartováno) se starají o sebe a malé věci kolem (na něž mají ty 'velké' velký vliv). Ale nemají potřebu se profilovat na něčí účet. Ať svou mocí nebo bohatstvím. A ty jsi už začal u sebe? Problém je v tom, že si říkáme, k čemu to bude, když ostatní nezačnou taky u sebe. Tak se jim to snažíš dát do hlavy... Ale ujišťuju tě, že když začneš, budeš se na to jako jiný, nový člověk dívat jinak...;-) a la: starejte se o malé věci, velké přijdou samy
Kalka.
Začal jsem u sebe, neříkám si co z toho bude, když to tak ostatní nebudou mít, chci být lepší z vlastní iniciativy, a protože z toho mám dobré pocity, snažím se tu touhu probudit i u jiných ;-) Kdybych se nestaral o malé věci, tak se to snažím hlásat ve velkým a ne v okruhu svých přátel... Myslím, že to sedí na tuto myšlenku - starám se o to, aby to moji blízcí věděli, tudíž o malé věci, oni to pak pošlou třeba dál a bude z toho něco většího :-) ... Další věc je ta, že nejsem sám, kdo se na sobě snaží pracovat a snaží se změnit aspoň NĚCO ve svém okolí... těch lidí jsou mraky... a když se potom při takovém hovoru potkají, tak to podpoří oba, aby ve svém drobném úsilí pokračovali... Vlastně to řekl taky Baťa - když každej udělá kousek práce ve svém okolí (případně ve svém nitru/srdci), tak budeme nejbohatší národ na světě... BTW marně přemýšlím, kde jsem tu tvoji myšlenku četl - Kyiosaki? Nebo jen někoho citoval?
ICL
Hm, to's mě dostal. Žiju s tím celý svůj rozumný život, vlastně jsem myslela, že to spočívá na Kázání na hoře, ale je to určitě i východní (ale i jižní atd.)moudrost. Teď jsem našla, že se při tom odvolávají na Emily Dickenson, ale ta to určitě taky jen vzala za své. Prostě pozornost, pozornost, pozornost. Nevím, jestli's pochopil, že nemyslím hlásání v malém... ;-)
Kalka.