Vzhledem ke skutečnosti, že zákonodárce zvolil účinnost zákona již od 1.1.2012, opustíme nyní akademické debaty o vhodnosti či potřebnosti nové právní úpravy a zaměříme se postupně na nejpodstatnější ustanovení, která by v žádném případě neměla uniknout pozornosti žádné firmy v České republice.
Jak to bude s příčetností firem?
Zákon o trestní odpovědnosti není žádným samostatným kodexem, jak by se mohl někdo mylně domnívat. Jedná se o zvláštní úpravu vymezující podmínky trestní odpovědnosti firem, tresty a ochranná opatření, která lze za spáchání stanovených trestných činů právnickým osobám uložit. Nová právní úprava zároveň obsahuje i postup v řízení proti firmám, nicméně za podpůrného použití trestního zákona a trestního řádu, nevylučuje-li to takzvaně povaha věci.
Ne vždy je ale tato „povaha věci“ zcela zřejmá. Bude jistě zajímavé sledovat, jak se orgány činné v trestním řízení vypořádají například s otázkou příčetnosti právnické osoby.
Místní působnost nového zákona je založena na obdobných principech jako trestní zákon, tj. na zásadě teritoriality, registrace, personality, ochrany a univerzality a subsidiární zásady univerzality. Podle zákona České republiky se mimo jiné bude posuzovat trestnost činu spáchaného na našem území právnickou osobou, která má u nás sídlo nebo zde má umístěn podnik nebo organizační složku, anebo zde alespoň vykonává svoji činnost či zde má svůj majetek.
Obrana proti trestným činům zvenčí
Poměrně praktické je ustanovení § 4 zákona, které v prvním odstavci stanoví, že se podle tohoto zákona posuzuje trestnost činu padělání a pozměňování peněz, udávání padělaných a pozměněných peněz, výroby a držení padělatelského náčiní, neoprávněné výroby peněz, teroristického útoku, i tehdy, spáchala-li takový trestný čin v cizině právnická osoba, která u nás nemá sídlo.
Druhý odstavec pak doplňuje, že se podle tohoto zákona posuzuje trestnost činu spáchaného v cizině firmou, která nemá sídlo v České republice, i tehdy, byl-li čin spáchán ve prospěch právnické osoby, která má na území ČR sídlo. Jinak řečeno, při splnění zákonem stanovených podmínek se firmy budou u nás moci domáhat svých práv za situace, kdy proti nim byl spáchán nedovolený čin na území cizího státu.
Z trestní odpovědnosti právnických osob jsou ale výslovně vyloučeny Česká republika jako historicky nejstarší forma právnické osoby a územně samosprávné celky (obce a kraje) při výkonu veřejné moci. Důvodová zpráva k zákonu u České republiky upřesňuje, že se toto vyloučení vztahuje na všechny organizační složky státu. Důvod je zcela zřejmý, stát by vlastně trestal sám sebe.
Také trestní odpovědnost cizích států a mezinárodních organizací, byť to není výslovně v zákoně stanoveno, je vyloučena. Ať už s ohledem na princip suverenity státu či výsady a imunity podle mezinárodního práva.
Politické strany trestně odpovědné budou
Nejspíš je možné dospět k závěru, že z trestní odpovědnosti budou vyloučeny například Nejvyšší kontrolní úřad, Český statistický úřad, Český báňský úřad a mnohé další subjekty, naopak příspěvkové organizace (muzea, školy, nemocnice) či politické strany trestní odpovědnosti podléhat budou.
Pokud jde o rozsah trestní odpovědnosti firem, zákonodárce přijal variantu taxativního výčtu zhruba 80 zločinů a přečinů, u nichž přichází trestní odpovědnost v úvahu. Okruh trestných činů je striktně omezen na ty z nich, u nichž zavedení deliktní odpovědnosti požadují mezinárodní smlouvy a právní předpisy EU. Katalog trestných činů byl rozšířen ještě o daňové trestné činy a některé trestné činy hospodářské a proti životnímu prostředí.
Zákonná úprava obsahuje trestné činy proti svobodě a právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství, proti rodině a dětem, proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti, proti majetku, trestné činy hospodářské, obecně nebezpečné, proti životnímu prostředí, České republice, cizímu státu a mezinárodní organizaci, proti pořádku ve věcech veřejných a trestné činy proti lidskosti, proti míru a válečné trestné činy. Některé trestné činy v zákoně ale chybí, ač by opomenuty asi být neměly, například zpronevěra, obecné ohrožení nebo křivé obvinění.