Při pohledu z mnoha úhlů je odpověď jasné „ANO“. Americké banky přiškrcují úvěrové linky směrující do bank na evropském kontinentě, banky se zdráhají vydávat nové dluhopisy pro své financování, protože by pro ně nejspíš nenašly kupce, a pokračuje odliv korporátních prostředků z účtů a banky méně půjčují a raději si úzkostlivě drží svojí hotovost uloženou na minimální úrok u Evropské centrální banky.
Agentura Fitch podle renomovaného týdeníku The Economist odhaduje, že z finančního sektoru v Evropě již odteklo 42 procent peněz amerických bank, v případě samotných francouzských bank dosahuje odliv dokonce již alarmujících 69 procent.
Podobně reagují i korporace v případě svých vkladů v evropských bankách, což již opravdu naznačuje na možný začátek takzvaného „runu na banky“. „Začínáme být svědky toho, že si firmy vybírají vklady uložené u bank ve Španělsku, Itálii, Francii a Belgii,“ uvedl jeden z analytiků v nedávném reportu na bankovní sektor s tím, že se podle něho jedná o znepokojující vývoj. Odliv prostředků drobných střadatelů dosud ve větším měřítku v Evropě dokumentován nebyl (až na speciální případ Řecka, kde je motivován obavami z možného návratu země k drachmě).
Fakt, že (zahraniční) investoři dávají ruce pryč od bank v Evropě podle analytiků dokumentuje také pokles objemu emisí jejich dluhopisů. Za třetí kvartál byl podle nich k vidění pokles objemu vydaných obligací o 15 procent proti úrovním ve stejném období posledních dvou let.
Důkazem vážnosti situace je také fakt, že ECB v prosinci zmírnila svá tvrdá pravidla pro přijímaný kolaterál za finanční výpomoc. Vyslyšela tak údajně neveřejná volání šéfa italské bankovní skupiny Bank, který centrální banku eurozóny žádal o rozšíření škály přijímaných zástav. Podle neoficiálních zdrojů se totiž některé banky ve snaze získat peníze od ECB musejí v současnosti již uchylovat praktikám jako je „swap likvidity“ – půjčují si od pojišťoven za tučnou provizi taková aktiva, která ECB přijímá jako kolaterál, aby jim byly peníze přiklepnuty.
ECB minulý týden podpořila likviditu evropských bank prvním tendrem tříletých úvěrů, v němž si banky mohly levně půjčit neomezené množství peněz. Celkem 523 bank si ve středu půjčilo asi 490 miliard eur, což byla největší úvěrová operace ECB ve 13leté historii eurozóny.
Problémem je totiž také zamrzající mezibankovní trh v Evropě. Obavy z dlouho ne(vy)řešené dluhové krize totiž donutily banky omezit vzájemné výpůjčky. Ačkoliv některé z nich disponují značnými přebytky likvidity, o čemž v poledních dnech svědčí například stále rostoucí objem prostředků, které si ukládají u ECB – včera oznámený rekord overnight depozit na 412 miliardách eur dnes přebyla zpráva o 452 miliardách v bezpečných sejfech ECB.
Někteří analytici ve svých nedávných komentářích označovali banky za „kanárka v dole“, tedy ukazatel toho, jak se povede evropské ekonomice, situace však může být jiná. „Nemyslím si, že jsou zrovna kanárkem. Řekl bych, že jsou spíše granátem, protože jsou to právě banky, které to celé buď spraví, nebo ještě zhorší,“ uvedl pro CNBC Ralph Silva, který vede oddělení výzkumu společnosti SRN. „Není to žádná skvělá zpráva pro ekonomiku, ale jsme závislí na těchto bankách více, než jsme byli kdy dříve, mohou nás z toho vyvést, nebo stáhnout ke dnu,“ shrnuje.
(Zdroj: , CNBC, Fitch, The Economist)