Aktualizováno Maďarský parlament schválil nový zákon o centrální bance navzdory protestům z Evropské unie a Evropské centrální banky, podle kterých nový zákon ohrožuje nezávislost centrální banky. Kvůli nesouhlasu s novým zákonem byla v polovině tohoto měsíce nečekaně přerušena přípravná jednání mezi vládou, EU a Mezinárodním měnovým fondem o poskytnutí záložního úvěru.
Podle internetových stránek parlamentu se z 386 poslanců pro zákon vyslovilo 293 a čtyři byli proti. Poslanci opozičních socialistů a liberální ekologické strany LMP se hlasování nezúčastnili. Forint v reakci na zprávu rozšířil pokles k euru z nejsilnějších úrovní dne 309 HUF/EUR až přes 315 forintů k euru.
Sama maďarská centrální banka dnes v prohlášení uvedla, že nový zákon a další právní předpisy, které umožňují fúzi banky s finančním regulátorem, vážně ohrožují zájmy země a umožní vládě ovlivňovat rozhodnutí centrální banky. "Tyto nové zákony vytvářejí možnost ovlivňovat rozhodování centrální banky na základě vládních a stranických zájmů, což je proti základní smlouvě Evropské unie," uvádí se v prohlášení banky. Podle banky zákon dále zvýší nepředvídatelnost ekonomické situace v Maďarsku a ohrožuje ekonomickou stabilitu země.
Maďarský premiér Viktor Orbán odmítl požadavky EU na stažení zákona s tím, že nebude přijímat rozkazy z Bruselu. V dnešním rozhovoru pro místní rozhlas uvedl, že vláda učinila některé změny v zákoně na základě požadavků ECB. Ta vznesla proti zákonu 15 námitek, z nichž vláda vyhověla 13. Dva body však ponechala a Orbán uvedl, že pokud bude potřeba, je připraven bránit své rozhodnutí před soudem.
Maďarsko se v roce 2008 ocitlo na pokraji bankrotu a muselo požádat o pomoc MMF, který mu poskytl úvěr 20 miliard eur (510,8 miliardy Kč). Orbán se rozhodl v roce 2010 neobnovit úvěr a místo toho se země vrátila na finanční trhy. MMF tak nemohl zasahovat do rozhodování vlády o ekonomických otázkách. Kvůli vysokému zadlužení a hrozbě recese v příštím roce se však nakonec vláda rozhodla vyjednat si s MMF a EU záložní úvěr. Orbán sice tvrdí, že dohoda s MMF není nezbytná, mnoho analytiků s ním však nesouhlasí. Maďarsko je sice nyní schopné zajistit si finance pro svoji potřebu na trhu, ale potřebuje dohodu s MMF, aby posílilo důvěru investorů a udrželo si napojení na trhy, protože situace je nejistá i kvůli krizi v eurozóně. Podle nich je rovněž potřeba ujistit trhy, že země je schopná splatit v příštím roce dluh 4,8 miliardy eur.
Jak se budou vyvíjet další jednání s MMF, zatím není jisté. Šéf mise MMF Christoph Rosenberg ve středu uvedl, že zatím nepadlo rozhodnutí kdy a zda vůbec MMF oficiální jednání s Maďarskem zahájí. Tamás Fellegi, který má na starosti jednání s mezinárodními věřiteli, dnes uvedl, že se v první polovině ledna setká ve Washingtonu se zástupci MMF, včetně výkonné ředitelky Christine Lagardeové.
(Zdroj: Reutes, čtk, Bloomberg)