Evropa musí zvážit všechny scénáře záchrany eura, včetně varianty umožnit členským zemím opustit eurozónu. V rozhovoru s ekonomickým listem The Wall Street Journal (WSJ) to řekl slovenský ministr financí Ivan Mikloš. "Ideální by bylo zachovat euro (a eurozónu) v současné podobě, ale bez dalších nákladů na záchranu Řecka," citují noviny ministra.
"Je ale otázkou, zda je možné zachovat eurozónu v její současné podobě," zamýšlí se Mikloš. Slovensko je jednou ze 17 zemí Evropské unie, které mají společnou měnu euro. Bratislava v minulosti vždy patřila k velkým kritikům nákladné pomoci zemím s fiskální problémy, mezi něž se vedle Řecka zařadily rovněž Irsko a Portugalsko.
Evropští lídři budou podle Mikloše muset posoudit všechny alternativy s cílem zabránit tomu, že se objeví hrozba zániku eura. A to i za tu cenu, že to bude znamenat odchod jedné nebo dvou členských zemí. "Udržet a ochránit euro je pro mě naprosto zásadní a je to rovněž v zájmu Slovenska," podotkl Mikloš.
Lídři EU teď dokončují druhý záchranný program pro Řecko v objemu asi 130 miliard eur, v němž je započtena i pomoc soukromých věřitelů v podobě odpisu řeckého dluhu. Řecko už přitom jeden záchranný úvěr čerpá, a to v objemu 110 miliard eur. Atény si půjčku dohodly na jaře 2010, kdy se Řecko stalo první zemí eurozóny, která musela požádat o mezinárodní finanční pomoc.
Slovenská vláda Ivety Radičové v loňském říjnu padla, když nepřežila parlamentní hlasování o důvěře kvůli svému odmítavému postoji k navýšení pravomocí záchranného fondu eurozóny EFSF. Vládu nepodpořili poslanci druhé nejsilnější vládní strany Svoboda a Solidarita, která odmítá pomoc silně zadluženým evropským státům. 10. března by se měly uskutečnit předčasné volby.
"Všechny tyto záležitosti vztažené k pomoci Řecku se budou muset vyřešit v následujících šesti měsících, mandát současné vlády potrvá ještě dva měsíce," řekl v rozhovoru Mikloš. Odmítl přitom komentovat, zda může Řecko nakonec potřebovat více ne v současnosti předpokládaných 130 miliard eur s tím, že to je předmětem diskuze, jejíž výsledky budou známy na konci měsíce.
"Pád eura by byl katastrofou nejen pro Evropu, ale pro celý svět... na druhou stranu, ani záchrana eurozóny ve stávající formě není rozumným řešením," domnívá se ministr s tím, že tyto otázky jsou hodné legitimní diskuze.
(Zdroj: WSJ, čtk)