„Když jeden člen odejde, neznamená to 'muž přes palubu'. Možná, že volím nešťastná slova. Co to znamená muž přes palubu? Zatím všichni říkali, že když bude muset nějaká země odejít, anebo požádá o vystoupení, celá stavba se zhroutí. To ale není pravda.“ V rozhovoru s nizozemským listem Volkskrant to řekla komisařka Evropské unie pro digitalizaci a nové technologie Neelie Kroesová.
Eurokomisařka Kroesová v rozhovoru dále řekla, že řečtí političtí lídři si musejí uvědomit, že vlády v Nizozemsku a Německu další pomoc zadluženému Řecku před svými daňovými poplatníky neobhájí, pokud nebude jasně vidět, že Řecko spolupracuje a že má skutečně zájem problémy řešit. "Měli by následovat příklad Itálie, kde nový premiér Mario Monti vyvíjí dynamické aktivity," podotkla Kroesová a dodala, že tyto změny znamenají stejné bolestné následky pro Italy, jako by znamenaly pro Řeky.
Podobný postoj vůči Řecku jako zmíněná eurokomisařka zastává i investiční ředitel fondu Matthews Asia jménem Robert Horrocks. Ten v dnešním vysílání CNBC prohlásil, že veškeré dění okolo Řecka by investoři měli brát jen jako jakési „intermezzo“ bez většího vlivu. „Bereme, že Řecko bude muset restrukturalizovat svůj dluh, možná v určitou chvíli dokonce zbankrotuje, ale stále je to jen 0,4 procenta globální ekonomiky. Není to žádná velká země jako je například Itálie nebo Španělsko – není to tak důležité,“ domnívá se Horrocks.
Řečtí politici v čele s premiérem Lucasem Papademosem se dnes opět budou snažit shodnout na tom, zda jsou pro Řecko přijatelné tvrdé podmínky, které zemi zajistí druhý záchranný úvěr v objemu 130 miliard eur. Život lidem v Řecku dnes znovu komplikuje generální stávka, kterou na 24 hodin vyhlásily dva hlavní odborové svazy.
Řecko se musí rozhodnout co nejdříve, zda o pomoc stojí, anebo ne; už 20. března má totiž země splatit větší část dluhu v objemu asi 14,5 miliardy eur. Pokud si nezajistí i druhý úvěr, na splátku dluhu téměř jistě nebude mít peníze. Řecko by se tak s vysokou pravděpodobností stalo první evropskou zemí, která po druhé světové válce vyhlásí státní bankrot.
Atény ještě budou muset prosadit několik dalších nepopulárních opatření, včetně například celkového omezení státní správy anebo snížení minimální mzdy. Ta je ve srovnání s některými dalšími chudšími členy eurozóny pořád ještě vysoká.
"Řešení musíme najít už dnes," řekl agentuře Reuters nejmenovaný zástupce vlády v Aténách. Řecké strany měly o rozhodnutí ohledně přijetí dohody s mezinárodními věřiteli původně diskutovat už v pondělí, jednání ale byla bez uvedení důvodů odložena na dnešek. Partneři Řecka v eurozóně jsou z neustálých odkladů už nervózní a německá kancléřka Angela Merkelová do Atén v pondělí vzkázala, že na další rozmýšlení už není čas.
Podle dnešních zpráv řeckého listu Ekathimerini zaměstnanci v Řecku možná nepřijdou o třinácté a čtrnácté platy. Šéfové vládních stran to navrhují výměnou právě za svůj souhlas se snížením minimální mzdy. Ekathimerini ale připomíná, že po seškrtání minimální mzdy by se státu snížily příjmy z daní a z příspěvků na sociální pojištění. Vláda by tak musela tento propad nějak kompenzovat. Podle nejmenovaných zdrojů deníku lídři koaličních stran v rámci jednání již našli shodu ohledně toho, jak ušetřit 2,5 miliardy eur, dnes se musejí dohodnout na dalších škrtech ve výši 850 milionů eur.
Podmínkou získání dalšího balíku mezinárodní pomoci pro Řecko je také dohoda země se soukromými věřiteli na výměně dluhopisů. Další řecký list Naftemporiki dnes bez udání zdroje uvedl, že součástí vyměňovaného dluhu mohou být i závazky některých státních podniků. Minimálně ty ztrátové totiž prý nebudou mít prostředky na splacení svých dluhů. Objem dluhu ve státních společnostech zvaných DEKOS a dalších vládních agenturách podle listu dosahuje 20 miliard eur, z nichž 5 miliard eur je přímo garantováno řeckým státem.
„Jsou zde obavy, že řecká vláda prohlásí, že země již dosáhla svých limitů, pokud jde o úsporná opatření,“ popisují současné vnímaní trhu měnoví stratégové v čele s Chris Walkerem. „Tento týden bude extrémně důležitý z pohledu možného rizika nenadálých událostí a (novinové) titulky mohou být hlavním hybatelem kurzu eura,“ upozorňuje zpráva pro klienty UBS.
(Zdroj: Bloomberg, CNBC, ČTK, UBS, Naftemporiki, Ekathimerini)