Aktualizováno Čínská centrální banka dnes snížila povinné minimální rezervy bank. Podíl rezerv největších komerčních bank vůči vkladům klesne s platností od 24. února o půl procentního bodu na 20,5 procenta. Komerční banky tak budou moci poskytnout úvěry navíc v objemu 350 miliard až 400 miliard jüanů. To má podpořit čínskou ekonomiku, které už pět čtvrtletí po sobě klesá tempo růstu. Další podpora ekonomického růstu jedné z největších ekonomik světa přichází od tamní centrální banky navzdory lednovému růstu inflace na tříměsíční maximum.
Snížení minimálních povinných rezerv si podle analytiků švýcarské investiční banky (13,09 CHF, -0,08%) vyžádala napjatá likvidita na čínském mezibankovním trhu. Tento krok podle banky vlije do čínské ekonomiky asi 350 miliard jüanů. Analytici Australia & New Zealand Banking Group odhadují, že by to mohlo být dokonce 400 miliard jüanů. Tyto prostředky každopádně mohou díky propojenosti finančního systému skončit i v jiných zemích, což podpořilo dnešní růst asijských trhů.
Čínská centrální banka ve snaze zkrotit rychle rostoucí cenovou hladinu v zemi v posledních letech povinné minimální rezervy bank naopak několikrát zvyšovala. K prvnímu snížení od roku 2008 došlo teprve loni v listopadu.
Zpráva o dílčím uvolnění čínské měnové politiky přichází deset dní poté, co čínská ekonomika překvapila ekonomy růstem lednovým inflace. Ta vystoupila na 4,5 procenta z prosincových 4,1 procenta, což byla nejnižší hodnota za posledních 15 měsíců, respektive od září 2010. Konsensuální odhad trhu podle agentury Bloomberg přitom počítal s poklesem inflace na 4,0 procenta. Za silným lednovým růstem cen stály hlavně dražší potraviny.
Ekonomové po růstu čínské inflace varovali, že tento trend snižuje pravděpodobnost dalšího uvolňování měnové politiky. Někteří však zároveň uváděli, že zatímco sazby se pravděpodobně nyní měnit nebudou, požadavky na rezervy brzy klesnou ve snaze Pekingu zabránit tvrdému přistání ekonomiky.
(Zdroj: Bloomberg, ČTK, CNBC, UBS)