Prezident Joe Biden podepsal v roce 2022 zákon, související s inflací, který zahrnoval také 1% daň ze zpětných odkupů akcií. Jak poznamenává na CNBC Bob Pisani, nikdo dosud nezaplatil účet. Skončilo období veřejných připomínek a na tahu bude ministerstvo financí s finální verzí normy. Podle některých odhadů již v červenci. O co se hraje? Kdo zaplatí a kolik?
Daňový účet ve výši 9,4 miliardy dolarů
Howard Silverblatt z S&P Global odhaduje, že za pět čtvrtletí, za která bude daň splatná (1. ledna 2023 až 1. dubna 2024), by společnosti v indexu S&P 500 mohly dlužit zhruba 9,4 miliardy dolarů při oné 1% dani ze zpětných odkupů.
Velká část účtu by se však rozložila mezi zhruba 25 společností, které by zaplatily asi dvě třetiny celkové daně.
Apple jako největší kupec vlastních akcií by viděl největší účet 1,07 miliardy dolarů. S&P Global celkový účet u nejaktivnějších společností ve směru zpětných odkupů odhaduje následovně:
- - 1,07 miliardy dolarů
- Alphabet - 772 milionů dolarů
- Meta - 449 milionů dolarů
- - 217 milionů dolarů
- - 211 milionů dolarů
- Mobil - 207 milionů dolarů
- - 178 milionů dolarů
- - 175 milionů dolarů
- T-Mobile - 171 milionů dolarů
- - 151 milionů dolarů
Zdroj: S&P Global
I když to zní jako velké množství peněz, stává se zlomkem ve srovnání s celkovými příjmy a zisky, které tyto společnosti generují. Například vydělal za pět čtvrtletí od roku 2023 do prvního čtvrtletí roku 2024 tržby 476 miliard dolarů a zisk 124 miliard dolarů, uvedl prý Silverblatt v debatě s Pisanim.
Jaký je cíl?
Cílem teď má být odradit korporátní Ameriku od zpětných odkupů akcií a místo toho upřednostnit investice - více investovat do najímání lidí a kapitálových výdajů. Může být tento cíl úspěšný? Celkové zpětné odkupy indexu S&P 500 jsou za posledních 12 měsíců na 820 miliardách dolarů, což není rekord, ale není daleko od historického maxima za kalendářní rok na metě 923 miliard dolarů. „Letos máme dobrou šanci překonat tento starý rekord,“ říká mi Silverblatt z S&P Global.
Objevují se zákulisní informace, podle kterých chce prezident Biden zvýšit daň možná až na 4 %. Je to hranice, která firmy přiměje přesunout peníze od zpětných odkupů do investic? Pisani opět odkazuje na slova Silverblatta s tím, že ten hranici zlomu vidím kolem dvou až 2,5 procenta.
Vyšší daně, vyšší zaměstnanost?
Teorii jsme si popsali: uvalení dodatečných daní na zpětné odkupy podnítí společnosti, aby investovaly do najímání více lidí nebo vynakládaly vyšší kapitálové výdaje (více závodů, budov nebo technologií). Dle Pisaniho i Silverblatta ale předpoklad stojí na vratkých základech.
Rozhodnutí vrátit hotovost akcionářům (buď jako dividendu nebo zpětný odkup) nebo investovat do více pracovních míst nebo vynaložit kapitálové výdaje (stavba továren, otevření laboratoří, nákup vybavení a pozemků) je tématem, zda čekám či nikoli expanzi a ekonomický růst. Vyšší růst znamená, že společnosti budou ochotnější investovat do najímání více lidí a kapitálových výdajů. Pokud tuto šanci nevidím, podporuji zpětné odkupy.
Současná americká realita je blíže druhé variantě. V posledních letech se zpětné odkupy staly preferovanou metodou vracení hotovosti akcionářům a to proto, že jsou flexibilnější než dividendy. Čísla za rok 2023: Zpětné odkupy 765 miliard dolarů, kapitálové výdaje 597 miliard dolarů, dividendy 588 miliard dolarů.
Racionální součet?
Nepřekvapí. Korporace budou racionálně využívat cash flow na nábor a kapitálové výdaje, když se naskytnou příležitosti k růstu společnosti. Je nepravděpodobné, že zdanění peněz změní něčí názor. Obranou proti růstu zdanění bude růst dividend - a jsme stále v rovině odměny pro akcionáře.
(Zdroj: S&P Global, CNBC)