„Přiznejme si, že by Portugalsko nemuselo být schopné vrátit se příští rok na trh a bude potřebovat další záchranný balík finanční pomoci,“ uvedl dnes Bini Smaghi, bývalý člen rady guvernérů ECB. Nutnosti pomoci by se podle něho nemuselo vyhnout ani Irsko. V případě nutnosti to přitom podle Smaghi je jediná cesta jak zamezit další restrukturalizaci dluhu členské země eurozóny v „řeckém stylu“. Samotná Evropská centrální banka zatím volí vyčkávací strategii a pouze varuje před možným růstem cenové hladiny.
Irsko se v listopadu 2010 stalo po Řecku druhou zemí eurozóny, která musela kvůli dluhové krizi požádat o zahraniční finanční pomoc. Loni v dubnu se na podobné pomoci dohodlo i Portugalsko. Celková hodnota dohodnuté pomoci pro Irsko činí 85 miliard eur a pro Portugalsko 78 miliard eur. Obě záchranné úvěrové linky mají tříleté trvání, a po jejich doběhnutí se již země mají opět spolehnout na normální získávání prostředků na své financování na peněžním trhu.
Bini Smaghi v dnešním příspěvku pro Financial Times zapochyboval nad brzkou schopností návratu portugalské a irské vlády ufinancovat své rozpočty z vlastních zdrojů a fondů z trhu. Na adresu Portugalska prohlásil: „Pokud se nebude schopné financovat samo až do roku 2016, bude potřebovat přibližně 100 miliard eur.“ V případě Irska za stejných podmínek očekává nevyhnutelnou další finanční pomoc z peněz mezinárodních věřitelů za 80 miliard eur.
Tento evropský centrální bankéř, který opustil řady ECB na konci loňského roku, uvedl, že pouze přijetí problémů těchto dvou zemí zajistí, že případ restrukturalizace řeckého dluhu zůstane v eurozóně výjimkou. „Neschopnost toto udělat by vedla k riziku opakování chyb učiněných v případě Řecka,“ uvedl Bini Smaghi. Šlo by podle něho jinak opět o to, že budeme „bezmocně“ sledovat, jak se podmínky na trhu zhoršují, než začne být jasné, že tyto země pomoc potřebují.
Evropská centrální banka dnes ve svém pravidelném měsíčním bulletinu pouze uvedla, že připouští nárůst rizika inflace v krátkodobém výhledu. "Vzhledem k růstu cen energií a nepřímých daní je pravděpodobné, že míra inflace zůstane v roce 2012 nad hranicí dvou procent. Přetrvává ale riziko dalšího růstu," píše ECB. Právě hranice dvou procent je rozhodující pro definici cenové stability, kterou ECB používá. Cílem banky je udržovat v eurozóně inflaci těsně pod dvěma procenty, v únoru však byla inflace už na 2,7 procenta.
Minulý týden po zasedání bankovní rady prezident ECB Mario Draghi řekl, že inflace zůstává pod kontrolou. Na tomto hodnocení ECB trvá, přestože inflace bude asi celý rok nad dvěma procenty. Draghi naznačil, že ECB zatím volí vyčkávací taktiku a o dalším postupu rozhodne, až bude mít další statistická data a výstupy z ekonomiky. Obsah nového bulletinu ECB tento postoj potvrzuje.
(Zdroj: Financial Times, Bloomberg, čtk)