Setrvání kapacity záchranných fondů eurozóny na současných 500 mld. EUR, nebo nárůst až na 940 mld. EUR? Takto lze popsat jablko sváru evropských politických špiček pro příští dva týdny. Agenturní zdroje z evropských vládních kruhů se však shodují, že výsledkem nebude nejspíš ani jeden z extrémů, nýbrž kompromisní řešení – navýšení palebné síly proti krizi k 700 mld. EUR.
Souhrnná kapacita obou evropských záchranných fondů, tedy Evropského fondu finanční stability (EFSF) a Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), by podle poslední dohody měla po spuštění druhého jmenovaného, permanentního fondu zůstat na půl bilionu eur. Strop pro poskytování půjček má přitom být stanoven uměle, protože oba fondy mají od poloviny roku fungovat 12 měsíců společně a jejich kombinovaná kapacita tak teoreticky dosáhne 940 miliard – 440 mld. EUR z dobíhajícího EFSF a 500 mld. EUR z nového ESM.
Takový byl stav ještě po posledním summitu eurozóny, ale evropští politici pod tlakem trhů od té doby opakované slibovali, že na dalším summitu naplánovaném na poslední dva dny měsíce března do Kodaně bude tento postoj přehodnocen. MMF a Francie dlouhodobě chtějí dosáhnout dohody na sloučení stávajícího evropského záchranného fondu s od července chystaným permanentním záchranným fondem s možností využít celých 940 miliard eur pro vytvoření silného „obranného valu“ proti šíření dluhové krize, Německo je proti a další peníze nad rámec plánovaného objemu 500 miliard eur pro permanentní fond platit nehodlá.
Výše popsané dnes potvrdilo i vystoupení německé kancléřky Angely Merkelové. Ta dnes před novináři uvedla, že EU diskutuje možnosti propojení ESM a EFSF a potřebuje rozhodnutí o záchranném fondu ESM do konce března, odmítá ale říci, zda podpoří kombinaci ESM/EFSF. Každopádně však Merkelová vystoupila proti navyšování zdrojů samotného ESM nad plánovaných 500 miliard eur s tím, že to nechce „nikdo v Německu“.
Zdroje agentur Reuters a Bloomberg z evropských politických kruhů ale tvrdí, že na konci měsíce přece k určitému navýšení dojde, a to na 692 miliard eur. „Jednou z možností je říci, že EFSF již vydalo závazky za 192 miliard eur, ale ESM nastartuje s čerstvými 500 miliardami,“ vysvětluje jeden ze zdrojů návrh, který má také podle dalších „informátorů“ prý šanci na úspěch. Do 500 miliardového stropu by v případě prosazení této inciativy nebyly započítávány finanční pomoci poskytnuté Řecku, Portugalsku a Irsku.
Debata o objemu prostředků připravných pro další záchranné programy přitom vůbec nemusí být pouze teoretickou záležitostí.
Bývalý bankéř ECB Bini Smaghi včera veřejně zapochyboval nad brzkou schopností návratu portugalské a irské vlády ufinancovat své rozpočty z vlastních zdrojů a fondů z trhu. Na adresu Portugalska prohlásil: „Pokud se nebude schopné financovat samo až do roku 2016, bude potřebovat přibližně 100 miliard eur.“ V případě Irska za stejných podmínek očekává nevyhnutelnou další finanční pomoc z peněz mezinárodních věřitelů za 80 miliard eur. Výška eurovalu navíc působí i preventivně, když posiluje důvěru trhů a rozhání obavy před dalším pokračováním dluhové krize v Evropě.
(Zdroj: Bloomberg, CNBC, Reuters)