Investoři pod vlivem zpráv o oživující americké ekonomice nalézají znovu svůj obchodní apetit a zlato coby zajištění proti nejistotě na trzích rizikovějších aktiv ztrácí na atraktivitě. Alespoň tento trend pozorují někteří obchodníci a analytici bankovních domů. Tradiční „safe haven“ podle nich ztrácí svůj punc a jeho cena pozvolna klesá – v současnosti na 10týdenní minimum. Dalším cenově negativním faktorem může potom být zpomalující poptávka světových průmyslových center po zlatu k dalšímu využití.
Ačkoli nelze říci, že by většina obchodníků a investorů byla přesvědčena o nadcházejícím konci desetileté býčí rally na trhu se zlatem, na trh beze sporu doléhá současný pokles poptávky ze západních i asijských trhů. Vzhledem k oživování ekonomiky a mírnému uvolnění obav ohledně dluhové krize v Evropě si investoři začínají pohrávat s myšlenkami na vyšší výnosy na úkor podstoupení určité míry rizika a směřují své peníze do akcií a dalších aktiv, jejichž vývoj odráží průběh v ekonomice.
Zájem o zlato vylétl v předešlých deseti letech a vynesl jeho cenu na více než sedminásobek z původních 253 dolarů za trojskou unci v roce 2001 blízko 2000 USD/unci v loňském roce. Trend však vykazuje známky obratu. „Sentiment na zlatu je nejslabší za několik let, možná od začátku rally. Prakticky poprvé se stává nákup zlata kontrariánským obchodem,“ říká dokonce šéf komoditních investic v Kamal Naqvi.
Prodej amerických zlatých mincí s orlem, znázorňujícím americký symbol pro sílu a bezpečí, který je vnímán jako indikátor investorského sentimentu, klesl v únoru a březnu na nejnižší úroveň od poloviny roku 2008, proti prodejům z loňského roku je zhruba o 70 procent nižší. Nezvyklý pokles poptávky je navíc patrný po fyzickém zlatě v Asii a na Blízkém východě, tedy na trzích, které i při obdobích poklesu ceny zajišťovaly slušnou poptávku. Například vláda Indie, která je historicky největším odběratelem fyzického zlata, minulý týden oznámila záměr zdvojnásobit zdanění dovozu této komodity. Bezprostředně tím vyvolala rozhořčení místních klenotníků, kteří tento týden na protest uzavřeli své obchody. Dlouhodobě však může jít o jeden z faktorů poklesu světového zájmu o žlutý kov.
Očekávání některých obchodníků-matadorů a bankéřů směřují až k úrovni 1450 – 1520 dolaru za unci, což by implikovalo propad téměř o čtvrtinu z rekordní úrovně 1920 USD, jíž cena zlata dosáhla v loňském září. „Nepřekvapilo by mě 1500 USD/unci. Zlato již není v té pozici, v níž bylo v posledních dvou letech,“ říká jeden z nich. Propad až na 1550 USD/akcii očekává v nové prognóze analytička Edel Tully, a to v řádu jednoho měsíce. „Investoři nevyužívají současné korekce jako příležitosti k nákupu levnějšího zlata, místo toho spíše shortují,“ odůvodňuje své očekávání.
Trojská unce zlata včera v rámci obchodování v Asii klesla až na cenu 1 628,22 dolaru, a byla tak nejníže od 13. ledna letošního roku. Za celý týden nyní ztrácí necelé procento a zadělává si tak na druhý týdenní pokles v řadě. Slabší bilanci je možné sledovat také na dalších drahých kovech, když platina tímto týdnem s největší pravděpodobností protáhne sérii poklesů již na 4 týdny, což je nejhorší trend od října loňského roku. Stříbro ztrácí již také 4 týdny v řadě (tento týden -3 %) a daří se mu tak nejhůř od prosince.
Vývoj ceny zlata za posledních 6 měsíců (USD/unce)
Nejistotu ohledně dalšího vývoje ceny zlata naznačuje i výrazný pokles zájmu investorů o fyzické zlato. Minulý týden komoditní burza Shanghai Gold Exchange registrovala dvouměsíční vrchol denního objem obchodů se zlatými pruty, když majitele změnilo 9 046 kilogramů tohoto drahého kovu. Včera byla váha zobchodovaného zlata na ani ne polovičních 4506,6 kilogramech.
Za ochabujícím zájmem o zlaté pruty a klesající cenou trojské unce může stát kromě v krizové době dominantního zajišťovacího motivu držení zlata pro případ nenadálého propadu hodnoty ostatních aktiv také zpomalení poptávky po tomto kovu pro další průmyslové využití s ohledem na zpomalující průmyslové motory globální ekonomiky.
Včerejší data z Evropy i Asie ukázala na další zpomalování průmyslové aktivity. Z Číny přišla zpráva, že index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v březnu zpomaluje již pátým měsícem a drží se pod klíčovou 50bodovou hranicí, která naznačuje na kontrakci ekonomiky. V poklesu pokračoval i index nových zakázek, který se tak dostal na čtyřměsíční minimum. Zvláště velkým překvapením pak byl výsledek šetření mezi nákupními manažery firem v největší ekonomice eurozóny. Zatímco ekonomové očekávali, že německý výrobní sektor v březnu zaznamená rozšíření aktivity a růst na 51 bodů, došlo naopak k poklesu z únorových 50,2 bodu na 48,1 bodu. Horší byl výsledek indexu také ve Francii, kde došlo místo růstu také k poklesu, a to až na 47,6 bodu. Celkově PMI za celou eurozónu klesl na 48,7 bodu z únorových 49,3 bodu a dodal tak další argumenty těm, kteří se obávají recese v eurozóně. Hlubší než očekávaný pokles následně navíc oznámil Eurostat také v případě nových průmyslových objednávek v eurozóně.
(Zdroj: Financial Times, CNBC, Bloomberg, Credit Suisse)