Neustálé snahy Evropské unie o záchranu Řecka jsou "beznadějné" a Atény by měly přijmout vlastní měnu s dočasným zachováním eura pro bankovní vklady. Řekl to pro dnešní vydání německého listu Financial Times Deutschland guvernér polské centrální banky Marek Belka.
"Země podle všeho potřebuje na určitou omezenou dobu zvláštní systém," řekl Belka. "Nevolám po vytlačení Řecka z eurozóny, dalo by se ale uvažovat o zavedení platebního nástroje pro použití uvnitř země, zejména ve veřejném sektoru,"dodal.
Mzdy by se v Řecku v takovém systému vyplácely v nové měně, jejíž kurz by byl nižší než kurz eura, zatímco bankovní úspory Řeků by mohly zůstat v eurech, aby neztratily na hodnotě. Takováto "skrytá devalvace" by pro cizinu zlevnila řecké zboží a služby a zvýšila jejich konkurenceschopnost, uvedl Belka.
"Řekové budou muset podstoupit další oběti, takto se to ale bude dít civilizovaným způsobem. Jejich turistický sektor a další služby musí být cenově přitažlivější. Řecko musí začít znovu," řekl šéf Polské národní banky.
Za "beznadějnou" označil Belka evropskou strategii požadovat po Řecku neustálé drastické snižování mezd a cen, které má zvýšit konkurenceschopnost. Stejně bezvýchodné je podle něj podporovat zemi stále novými úvěry.
Pokud se má Řecko plně vymanit z krize, musí překonat svou averzi k propouštění ze státních úřadů a dalších organizací a vypořádat se s tabu, které nedovoluje jejich uzavírání. To zemi vzkazuje šéf řecké mise Mezinárodního měnového fondu Poul Thomsen na panelové diskusi v Londýně. MMF v půlce měsíce schválil svůj příspěvek ke druhé záchraně Řecka ve výši 28 miliard eur (690 miliard Kč).
"Dosud zde vládne tabu, které brání propouštět zaměstnance vysoce přezaměstnaného veřejného sektoru. Je zde také tabu, které nedovoluje uzavírat takové organizace v situaci, kdy už nejsou zapotřebí," citovala Thomsena agentura Reuters.
Thomsen zopakoval, že Řecko už nemá možnost ozdravovat vysoce zadlužené veřejné finance zvyšováním daní a plošným omezováním mezd a důchodů. Klíčové je podle něj zvyšovat konkurenceschopnost, přiznal ale, že k plné obnově úrovně konkurenceschopnosti, kterou mělo Řecko před přijetím eura, bude země potřebovat nejméně desetiletí.
Řecko se v roce 2010 propadlo do těžké dluhové krize a stalo se první zemí eurozóny, která požádala o mezinárodní finanční pomoc a dostala 110 miliard eur. Druhý záchranný úvěr, na jehož čerpání se Atény s věřiteli tento měsíc dohodly, je v objemu 130 miliard eur a přispěli k němu seškrtáním hodnoty svých řeckých dluhopisů i soukromí věřitelé.
(Zdroj: čtk, FT)