Ještě deset let po rozpadu Sovětského svazu bývalí sovětští lidé pociťovali radost při vzájemných setkáních v cizině. Mysleli si, že "všichni jsme krajané", a nikterak nepochybovali, že jednou zase budou jedna velká rodina. Ale už nové generaci zní zkratka SSSR jako nějaká exotika. Perspektiva "zase se dáme dohromady" je čím dál mlhavější, napsal dnes ruský list Kommersant.
Magnetem pro bývalé sovětské republiky už není někdejší "hlavní město naší vlasti" Moskva - která si i tak neosvojila pro ni nový pojem "měkká síla" -, ale cizina, přeměňující se pro naše bývalé krajany div ne v druhou vlast.
Měkká síla umožňuje brát zřetel na daný stát nikoliv za pomoci vojenské síly či plynu, ale za pomoci jiných prostředků vylučujících hrubý nátlak. Přitažlivý model rozvoje si získává přívržence mnoha faktory, které nemusejí vypadat jako ty nejhlavnější, občas bývají i překvapivé: demokratickým zřízením, respektováním práv jedinců, populární hudbou a filmem, módními umělci. A stát, disponující "měkkou sílou", nešetří na jejím předvádění: pošle učebnice, poradce. Prý učte se žít podle nás a jednou budete jako my. To hodně platí.
Asi tak Východ a Turecko mámí prezidenta Kyrgyzstánu Alamzbeka Atambajeva. V Ankaře prezident Atambajev dokonce prohlásil: "Pro Kyrgyzy je Turecko hvězda, matka-vlast, ukazující nám cestu." A zaměřil se budování Velkého turkického kaganátu (středoasijská říše turkických kmenů z 6. století našeho letopočtu - pozn. ČTK). Ázerbájdžánský prezident Ilcham Alijev už oceňuje Atambajeva jako průkopníka jednoty turkického světa.
Jakou přitažlivost by mohl Kyrgyzstán vidět v "bratrském svazku" s Ruskem? Proniknout do tajů ruské kultury a jazyka? Získat přístup ke vzdělání? Najít si důstojnou práci? Převzít zkušenosti ze vzájemného respektu státu a občanů? Konkrétně třeba občanů a policie?
Rusko jako země ropy a byrokracie nemá žádnou měkkou sílu, která by byla s to působit nejen na nejbližší sousedy, ale i na vlastní občany. Zámožní Rusové se zachraňují před ruskou realitou buď v cizině, anebo v elitních usedlostech a osadách v okolí Moskvy.
Kdo si však bude brát příklad z Ruska, když sami Rusové ze země utíkají? Není divu, že bývalé sovětské republiky ve Střední Asii hledí na Východ a všechny ostatní na Evropu. A objektem raději nepřiznané závisti - aby se o tom nedozvěděla Moskva - se stává výkladní skříň liberálních západních reforem, Gruzie.