Aktualizováno Euro se může stát minulostí a to během několika příštích měsíců, varuje držitel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugman. Konec eurozóny v její současné podobě je možností, rozhodnutí je přitom na Německu, píše ekonom ve svém pravidelném blogu na webu The .
Krugman shrnuje scénář dalšího vývoje v eurozóně ve čtyřech hlavních bodech. Tím prvním je vystoupení Řecka z měnové unie a to „velmi pravděpodobně“ již příští měsíc. Řecké strany se po volbách snaží sestavit fungující vládu, ale zatím se jim to nedaří. To může ohrozit čerpání mezinárodní pomoci, kterou země nutně potřebuje.
Po návratu Řecka k národní měně drachmě by podle Krugmana, který je častým kritikem evropské strategie spočívající v politice úsporných opatření, následoval obrovský odliv peněz z italských a španělských bank, protože střadatelé by se snažili přesunout svoje úspory do Německa. Na takový vývoj by obě země možná odpověděly zákazem převodu vkladů za hranice a omezením objemu hotovostních výběrů.
Blížící se kolaps italských a španělských bank by podle Krugmana nejspíš vedl ke snaze zachránit situaci z peněz ECB, z níž by tak byly čerpány obrovské částky, které by měly problematické finanční ústavy zachránit.
Takový vývoj by postavil největší ekonomiku eurozóny, tedy Německo, před složitou volbu. Pro udržení eurozóny by se Němci museli například smířit se zárukami za španělský dluh, které by pomohly "zlevnit" ceny španělských dluhopisů, a museli by také přijmout vyšší inflaci v eurozóně.
Pokud by Německo takový scénář odmítlo, evropská jednotná měna by po deseti letech od zavedení do oběhu skončila. "Mluvíme o měsících, nikoliv o letech," nastínil Krugman předpokládaný časový horizont událostí.
"Ke komentáři Paul Krugmana není co dodat, ve zkratce přesně vystihnul to, čeho se finanční trhy nejvíce obávají a co právě dnes opět silně hýbe kurzem eura a dluhopisy i akciemi po celém světě," uvedl hlavní ekonom Patria Finance David Marek.
Odchod Řecka z eurozóny by se podle něj mohl stát trhlinou v hrázi, kvůli které se protrhne celá přehrada. "Opět se tak vrací otázka, zda prohloubit vzájemnou solidaritu a posunout evropskou integraci směrem k fiskální a politické unii či nikoli," dodal s tím, že do diskuze se tak vrátí témata jako výrazné posílení záchranných fondů EFSF a ESM, společný evropský dluhopis, celounijní ministerstvo financí nebo částečně společné daně.
S Krugmanovou myšlenkou zvýšení německých záruk za dluh jižních zemí a přijetí vyšší inflace ovšem Marek nesouhlasí. "Tuto myšlenku razí více ekonomů a v podstatě jde o to, jak učinit jih Evropy více konkurenceschopný na úkor Německa. Bylo by chybou, aby Německo ztrácelo svou konkurenceschopnost vůči USA a zemím BRIC. Tím by si eurozóny jako v celek v globálním kontextu jenom pohoršila," uvedl.
(Zdroj: NYTimes, ČTK)