Řecko již není možné zachránit, ale u zbytku eurozóny je stále ještě naděje; podmínkou je ale makroekonomická expanze a časově neomezené financování. To by znamenalo, že Německo změní svou ekonomickou filozofii. uvedl držitel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugman v rozhovoru s Martinem Wolfem z Financial Times o současných ekonomických problémech.
Krugman souhlasil s Wolfem v tom, že Japonsko se v 90. letech poměrně dobře vypořádalo s důsledky tamní krize. I přesto, že toto období bývá nazýváno ztracenou dekádou, podařilo se během něho dosáhnout růstu příjmu na hlavu. Spojené státy si nyní ve srovnání s Japonskem vedou hůře a Krugman by si podle svých slov přál, „aby se USA mohly stát Japonskem“.
Krugman, který je obvykle poměrně kritický k politice Bena Bernankeho, řekl, že k jeho krokům do roku 2009 má jen málo výhrad. Podle něho reagoval Bernanke na krizi agresivně a s dostatečnou silou, rozjel kvantitativní uvolňování a stabilizoval ekonomiku. Můžeme se ovšem ptát, co udělal ve chvíli, kdy se situace začala stále více podobat vývoji v Japonsku. Tehdy měla přijít další podpora, a to nejlépe z fiskální strany. Ta ale nepřišla a proto ji měl poskytnout Fed. „Tato logika je rok od roku silnější a je smutné vidět, že Fed od své zodpovědnosti za to, aby nás dostal z útlumu, dává z velké části ruce pryč,“ uvedl ekonom. A dodal, že doufá, že Ben Bernanke a Janet Yellen „jednou pochopí, že jsem jim byl ku pomoci“. Fed totiž podle Krugmana nyní couvá před tlakem těch, kteří věří v tvrdou měnu, a někdo podle něho musí jasně říci, že realisticky vzato Fed nyní dělá příliš málo, ne příliš mnoho.
Na otázku, co by dělal, kdyby v čele Fedu stál on, Krugman odpověděl, že by rozvahu Fedu zvětšil až o dva biliony dolarů, a to nákupem širšího spektra aktiv, včetně dluhu soukromého sektoru. Největší váhu by ale měla změna očekávání a Fed by tak musel dávat jasně najevo, že „bude držet nohu na plynu“. Lidé pak ani nemusí věřit, že k tomu skutečně dojde. Stačí, když vědí, že tato možnost existuje. Pokud by tedy Bernanke sdělil, že Fed přehodnocuje svůj inflační cíl, pak ani nemusí existovat důvěryhodný závazek zvednutí inflace a tento krok stejně pomohl. Krugman nesouhlasí se široce rozšířeným názorem týkajícím se významu důvěryhodné politiky. „Důkazy o tom, že důvěryhodnost je v boji s inflací významným faktorem, jsou v podstatě nulové,“ uvedl.
Podle Krugmana stojí za současnou politickou situací v USA několik faktorů. Mezi ně patří vliv peněz a popularita teorií o tvrdé měně a zlatém standardu. Ta se nyní zdá být ještě vyšší a nic na tom nemění ani fakt, že doposud měli pravdu ti, kteří uváděli, že inflace i sazby zůstanou nízko, míní ekonom.
Krugman uvedl, že nejintenzivnější nenávistné útoky proti své osobě cítil v letech 2002 – 2004. Důvodem nebyly ani tak jeho ekonomické názory, ale to, že „byl v podstatě sám, kdo říkal, že USA začaly válčit na základě lží“. Postupně ale došel k názoru, že „pokud nepřijde vlna hysterických reakcí, pravděpodobně promrhal prostor na svém sloupku“. Podle vlastních slov je nyní už daleko za bodem, ve kterém se hodně novinářů zalekne intenzivních útoků, které přijdou „i po mírné kritice zažitých pravicových názorů“.
(Zdroj: FT)