Eurodolar byl v posledních dnech i týdnech jedním z mála trhů, který se nepohyboval plně v souladu s obecně se rozšiřující averzí k riziku. Jak připomíná následující graf, dolar oslaboval, což je ve světle zhoršující se situace v eurozóně a i v celé globální ekonomice kontraintuitivní:
Univerzálně populární vysvětlení podobných růstů aktiv, které by měly být pod tlakem, hovoří o velkém počtu otevřených krátkých pozic (tj. na trhu není síla, která by cenu aktiva tlačila dále dolů), či dokonce o nutnosti uzavírání krátkých pozic (tj. je tu síla, která dokonce tlačí cenu nahoru). Neříkám, že tento faktor nehraje roli i nyní, ale zdá se, že tento pohyb kurzu říká trochu více.
Hlavní faktory, které v po-lehmanovském světě ovlivňují eurodolar, jsou obvykle následující: Sazby v USA vs. sazby v eurozóně, poměr růstu M2 či báze v USA a v eurozóně, kurz RMB k dolaru, volatilita na trzích (VIX) a rizikové spready, či CDS PIIGS. Možná k tomu můžeme ještě přidat politiku NBS – její snahu diverzifikovat z nakoupených eur do dolarů, či dalších měn. Pohled na vývoj ve vyjmenovaných oblastech pak ukazuje dva hlavní kandidáty, kteří by v posledních dnech podporovali euro: Prvním z nich je posilující renminbi (možná menší poptávka po dolarech). Druhým, a tvrdil bych asi že rozhodujícím, je relativní očekávaná (!) uvolněnost politiky Fedu a ECB.
ECB totiž ukázala, že krize v eurozóně podle ní není ještě dost hluboká na to, aby postupovala agresivněji (opět se vybavuje Rogoffovo: Koho bude zajímat, že v neexistující eurozóně byla inflační očekávání pevně ukotvena na 2 %?). Americká ekonomika ale začíná opět zpomalovat, reakční funkce Fedu sice už nemusí být tak pro-QE, ale je jasné, že jeho pravděpodobnost se stále zvyšuje. A zdá se, že natolik, že dolar i v současném rizikově averzním prostředí oslabuje, nebo alespoň neposiluje tak rychle, jak bychom na první pohled čekali.
Co by nějaká další verze QE znamenala pro akciové trhy, jsem rozebíral v předchozím „Trhy na čekacích úrovních, Bernanke-Pavlovův reflex by nyní byl slabší“. Pokud bychom si chtěli osvěžit minulé reakční vzorce trhů celkově, stačí se podívat na následující graf, ve kterém jsou výnosy španělských vládních dluhopisů, americké akcie – SPX a eurodolar. Vyznačen je i počátek QE2 a Twistu. Na první pohled je nyní patrné, že výrazně „jinak“ – tedy mnohem výše, jsou právě výnosy španělských dluhopisů (a to i ve srovnání se startem Twistu). Dolar je přitom ve srovnání s efektivním počátkem QE2 na cca stejné úrovni.
Pozn.: Jiří Soustružník je aktivní investor a témata, o nichž píše, mohou souviset s jeho investicemi. Jeho sloupky nejsou poskytovány jako investiční doporučení. Autor je externím spolupracovníkem Patrie, jeho názory se nemusí vždy shodovat s názorem společnosti.