Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Německý „zločin a trest“

Německý „zločin a trest“

25.6.2012 18:16

Němci si před lety protrpěli cestu k prosperitě, drželi na uzdě růst mezd a drželi se své schopnosti dělat kvalitní produkty. To jim umožnilo je úspěšně vyvážet do zahraniční - jak do blízkých evropských zemí, tak do těch vzdálenějších - nyní zejména asijských ekonomik. Poučení pro ostatní jednoduché: Chcete li uspět, dělejte to stejně! Uvědomit bychom si měli ale i následující:

Hans pracuje a spoří...

Vyrábí-li Hans lepší traktory než Julio, Julio je od něj může kupovat jen s tím, že mu Hans na ně půjčí. Julio totiž není schopen mu nyní zaplatit stejně ceněným zbožím v porovnatelném objemu/hodnotě. Pokud exportuji více, než importuji, zároveň kupuji zahraniční aktiva, či poskytuji zahraničí peníze na to, aby moje exporty koupilo. Nebo tak nečiním, ale pak začne posilovat má měna – všichni ji chtějí na koupi mých traktorů, ale já ji nechci prodávat (kupovat měnu zahraniční), abych koupil zahraniční produkci, či aktiva. Posilující měna pak postupně maže mou konkurenční výhodu (pro nutný dovětek viz níže).

Němci tedy úspěšně exportují a kupují zahraniční aktiva, přesněji řečeno, peníze za utržené exporty půjčují do zahraničí (vše samozřejmě přes bankovní systém a různé nástroje, ale na principu to nic nemění). Pro pracovitého a spořícího Hanse vstupenka do ráje. Ale jen do chvíle, kdy se, například kvůli krizi, začne zajímat o to, kdy a jak budou jeho pohledávky splaceny. Dozví se (přizná si), že efektivně sousedům nepůjčoval, ale traktory jim daroval, či je alespoň částečně dotoval.

Pak Hans začne pochopitelně požadovat, aby se soused uskromnil a začal platit. V rámci celé ekonomiky souseda to ale přináší problém – pokud v celé ekonomice začnou všichni spořit, není práce, a když není práce, není z čeho splácet dluhy. Musel by to být sám Hans, kdo začne více spotřebovávat a nechat si tak splácet dluhy produkcí od souseda. Tu ale nechce, protože není k užitku, či prostě nechce měnit své chování „pracuj a spoř“.

Hansův „zločin a trest“

Výše uvedené je nyní již poměrně frekventovaně probíraným mechanismem. Jeho princip můžeme vystihnout tak, že makrosoused nám může splácet dluhy, jen pokud si je my splácet necháme – poskytneme mu poptávku a on jí má čím naplnit. Makrozákonitosti totiž fungují na principu uzavřeného kruhu a proto je někdy nebezpečné porovnávat je s naší mikrointuicí. Bez toho, aby se kruh takto uzavřel, přijde trest – cena, kterou za neuzavření kruhu zaplatíme. Pokud jsme významným čistým exportérem a dříve či později nevrátíme „půjčenou“ poptávku, nebude nám vráceno to, co jsme „půjčili“ my – zboží a služby. Trestem za náš exportem tažený blahobyt pak bude pokles hodnoty aktiv, které jsme v blahobytu kupovali v zahraničí.

Nezapomínejme pak ani na to, že onen německý exportně spořící mechanismus (jeho první půlka) fungoval do značné míry díky existenci pevného kurzu mezi Německem a jeho eurosousedy. Kdyby euro nebylo, růst německé konkurenceschopnosti a exportů by vedl k posilování marky. Ta by z německé výhody ukrajovala – silná marka by exporty brzdila. Byla to právě relativní slabost periferie, která negativně působila na kurz eura (relativně k pomyslné euro-marce), co zajišťovalo Německu růst konkurenceschopnosti nebrzděný posilující měnou. Cenou je výrazně vyšší objem zahraničních aktiv němců, než jaký by byl naakumulován v případě posilující marky. Tedy aktiv, která se tvářila jako AAA, vystihují je ale úplně jiná písmena abecedy.

Pokud bychom pak zde s úvahou skončili, mohlo by se zdát, že s vlastní měnou vlastně nemá cenu se snažit. K čemu odříkání si a zvyšování konkurenceschopnosti, když mi ji posilující měna vymaže. Vtip je v tom, že odměnou za vyšší konkurenceschopnost je právě posilující měna. Ta umožní koupit si levněji zahraniční zboží a komodity (včetně ropy), zahraniční aktiva, jezdit na levnější zahraniční dovolenou, atd. Z pohledu konkrétního exportéra se to tak určitě nezdá, z pohledu celé společnosti a jejích relativních reálných příjmů to tak je.

Pozn.: Jiří Soustružník je aktivní investor a témata, o nichž píše, mohou souviset s jeho investicemi. Jeho sloupky nejsou poskytovány jako investiční doporučení. Autor je externím spolupracovníkem Patrie, jeho názory se nemusí vždy shodovat s názorem společnosti.


Reklama
Nově na Patria.cz - obchodní signály na forexu podle technických indikátorů ADX, Williams R% a klouzavých průměrů!
Váš názor
  •  
    25.6.2012 21:42

    Vidim to trochu jinak, sucha teorie nebere v uvahu lidsky faktor. Kdyby politici v perifernich zemich nekradli stejne jako kradou u nas a nekupovali si hlasy duchodcu a socialne slabych nemely by tyto zeme tolik dluhu. Ve Spanelsku, Portugalsku, Recku apod. se penize statni a Evropske rozkradli stejne jako se nyni deje u nas. Z techto penez nevznikla nova pracovni mista nebo potrebna infrastruktura. Doslo Jen k obohaceni politicky vlivnych jednotlivcu a ti si koupili Mercedes, BMW nebo Audi ne Seat. A prachy, Ty si ulozili v bezpecnem zahranici doma by po sve cinnosti o ne mohli prijit. Ten nebozak Nemec totiz vubec netusil ze traktorista take umi krast.
    L
    • Vidím to ještě jinak.
      26.6.2012 8:27

      Vidím to ještě jinak: tržní mechanismy a střední třída si vytvořily různě účinné veřejné mechanismy. Psal jsem o tom již včera při zamyšlení, co vlastně komu přinesl Marshallův plán. Periferie má prostě méně výkonný a více zkorumpovaný veřejný aparát. Zbývá jen dodat, že přes hluboké animozity mezi Čechy a Němci, jdeme vpodstatě stejnou cestou jako Němci (jen s vlastní měnou) a jsme i ve stejné pozici jako oni vůči evropské periferii. Evropa dosáhla svých historických úspěchů díky své heterogennosti. Všechny pokusy trochu ji sjednotit na této heterogennosti selhávají. Nikdo se nevzdá svého "zapr....ného dvorku" ani pdo hrozbou ztráty světové pozice. Celý ten nákladný transfer peněz na kohezní fondy a snaha "uplatit" francouzské a britské voliče různými kompromisy nevede k ničemu. Jakmile němci přestanou platit, všechno se vrátí k politickému stavu roku 1950 jen s menší hrozbou Ruska. A co chceme my?
Aktuální komentáře
9.12.2016
22:00Wall Street pokračovala ve spanilé jízdě; hlavní indexy zavřely na nových maximech
21:14Project Syndicate: Budoucnost řízení migrace
18:44Unavení draci (šest investičních témat pro rok 2017, díl třetí)
17:51Kofola: Pražská burza je prioritou, z varšavské odejdeme
17:38Euro prohlubuje ztráty, nervozita z italských bank se před víkendem vrací  
17:25Summary: Italské banky, Broadcom
17:07Týden na měnách: Menší, ale delší QE  
17:00Praha close – PX stoupal společně se západní Evropou, až na KB banky klesaly
15:13Týden technicky - Trendy pokračují: dolar roste, i ceny akcií. Ropa stále na maximech, zlato stagnuje
15:04Jaký bude rok 2017 na trzích podle Fidelity?
13:45Podaří se na trhu s ropou nastolit rovnováhu? Pokračování v sobotu
13:30České dráhy, a.s. - Společnost České dráhy, a.s. oznamuje zahájení výplaty sedmého úrokového výnosu počínaje dnem 25. ledna 2017
12:29Kuřáci si od května v restauraci nezapálí, rozhodla sněmovna
11:19Evropa směřuje k nejlepšímu týdnu od února i když banky ztrácí
10:53Václav Kmínek: Nízké úroky vybízejí k investicím do kvalitních dividendových titulů  
10:30Po volatilním čtvrtku se trhy konsolidují, euru i jenu zůstávají jejich ztráty  
9:27Český inflační super-skok
9:21Přibližuje skokový růst inflace konec intervencí?
9:05Rozbřesk – Exit z intervencí - domácí inflace versus ECB?
8:58Asie jasný směr Evropě nedává: Jižní Korea odvolala prezidentku, ceny v Číně prudce rostou  

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data