Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Německý „zločin a trest“

Německý „zločin a trest“

25.6.2012 18:16

Němci si před lety protrpěli cestu k prosperitě, drželi na uzdě růst mezd a drželi se své schopnosti dělat kvalitní produkty. To jim umožnilo je úspěšně vyvážet do zahraniční - jak do blízkých evropských zemí, tak do těch vzdálenějších - nyní zejména asijských ekonomik. Poučení pro ostatní jednoduché: Chcete li uspět, dělejte to stejně! Uvědomit bychom si měli ale i následující:

Hans pracuje a spoří...

Vyrábí-li Hans lepší traktory než Julio, Julio je od něj může kupovat jen s tím, že mu Hans na ně půjčí. Julio totiž není schopen mu nyní zaplatit stejně ceněným zbožím v porovnatelném objemu/hodnotě. Pokud exportuji více, než importuji, zároveň kupuji zahraniční aktiva, či poskytuji zahraničí peníze na to, aby moje exporty koupilo. Nebo tak nečiním, ale pak začne posilovat má měna – všichni ji chtějí na koupi mých traktorů, ale já ji nechci prodávat (kupovat měnu zahraniční), abych koupil zahraniční produkci, či aktiva. Posilující měna pak postupně maže mou konkurenční výhodu (pro nutný dovětek viz níže).

Němci tedy úspěšně exportují a kupují zahraniční aktiva, přesněji řečeno, peníze za utržené exporty půjčují do zahraničí (vše samozřejmě přes bankovní systém a různé nástroje, ale na principu to nic nemění). Pro pracovitého a spořícího Hanse vstupenka do ráje. Ale jen do chvíle, kdy se, například kvůli krizi, začne zajímat o to, kdy a jak budou jeho pohledávky splaceny. Dozví se (přizná si), že efektivně sousedům nepůjčoval, ale traktory jim daroval, či je alespoň částečně dotoval.

Pak Hans začne pochopitelně požadovat, aby se soused uskromnil a začal platit. V rámci celé ekonomiky souseda to ale přináší problém – pokud v celé ekonomice začnou všichni spořit, není práce, a když není práce, není z čeho splácet dluhy. Musel by to být sám Hans, kdo začne více spotřebovávat a nechat si tak splácet dluhy produkcí od souseda. Tu ale nechce, protože není k užitku, či prostě nechce měnit své chování „pracuj a spoř“.

Hansův „zločin a trest“

Výše uvedené je nyní již poměrně frekventovaně probíraným mechanismem. Jeho princip můžeme vystihnout tak, že makrosoused nám může splácet dluhy, jen pokud si je my splácet necháme – poskytneme mu poptávku a on jí má čím naplnit. Makrozákonitosti totiž fungují na principu uzavřeného kruhu a proto je někdy nebezpečné porovnávat je s naší mikrointuicí. Bez toho, aby se kruh takto uzavřel, přijde trest – cena, kterou za neuzavření kruhu zaplatíme. Pokud jsme významným čistým exportérem a dříve či později nevrátíme „půjčenou“ poptávku, nebude nám vráceno to, co jsme „půjčili“ my – zboží a služby. Trestem za náš exportem tažený blahobyt pak bude pokles hodnoty aktiv, které jsme v blahobytu kupovali v zahraničí.

Nezapomínejme pak ani na to, že onen německý exportně spořící mechanismus (jeho první půlka) fungoval do značné míry díky existenci pevného kurzu mezi Německem a jeho eurosousedy. Kdyby euro nebylo, růst německé konkurenceschopnosti a exportů by vedl k posilování marky. Ta by z německé výhody ukrajovala – silná marka by exporty brzdila. Byla to právě relativní slabost periferie, která negativně působila na kurz eura (relativně k pomyslné euro-marce), co zajišťovalo Německu růst konkurenceschopnosti nebrzděný posilující měnou. Cenou je výrazně vyšší objem zahraničních aktiv němců, než jaký by byl naakumulován v případě posilující marky. Tedy aktiv, která se tvářila jako AAA, vystihují je ale úplně jiná písmena abecedy.

Pokud bychom pak zde s úvahou skončili, mohlo by se zdát, že s vlastní měnou vlastně nemá cenu se snažit. K čemu odříkání si a zvyšování konkurenceschopnosti, když mi ji posilující měna vymaže. Vtip je v tom, že odměnou za vyšší konkurenceschopnost je právě posilující měna. Ta umožní koupit si levněji zahraniční zboží a komodity (včetně ropy), zahraniční aktiva, jezdit na levnější zahraniční dovolenou, atd. Z pohledu konkrétního exportéra se to tak určitě nezdá, z pohledu celé společnosti a jejích relativních reálných příjmů to tak je.

Pozn.: Jiří Soustružník je aktivní investor a témata, o nichž píše, mohou souviset s jeho investicemi. Jeho sloupky nejsou poskytovány jako investiční doporučení. Autor je externím spolupracovníkem Patrie, jeho názory se nemusí vždy shodovat s názorem společnosti.


Reklama
Nově na Patria.cz - obchodní signály na forexu podle technických indikátorů ADX, Williams R% a klouzavých průměrů!
Váš názor
  •  
    25.6.2012 21:42

    Vidim to trochu jinak, sucha teorie nebere v uvahu lidsky faktor. Kdyby politici v perifernich zemich nekradli stejne jako kradou u nas a nekupovali si hlasy duchodcu a socialne slabych nemely by tyto zeme tolik dluhu. Ve Spanelsku, Portugalsku, Recku apod. se penize statni a Evropske rozkradli stejne jako se nyni deje u nas. Z techto penez nevznikla nova pracovni mista nebo potrebna infrastruktura. Doslo Jen k obohaceni politicky vlivnych jednotlivcu a ti si koupili Mercedes, BMW nebo Audi ne Seat. A prachy, Ty si ulozili v bezpecnem zahranici doma by po sve cinnosti o ne mohli prijit. Ten nebozak Nemec totiz vubec netusil ze traktorista take umi krast.
    L
    • Vidím to ještě jinak.
      26.6.2012 8:27

      Vidím to ještě jinak: tržní mechanismy a střední třída si vytvořily různě účinné veřejné mechanismy. Psal jsem o tom již včera při zamyšlení, co vlastně komu přinesl Marshallův plán. Periferie má prostě méně výkonný a více zkorumpovaný veřejný aparát. Zbývá jen dodat, že přes hluboké animozity mezi Čechy a Němci, jdeme vpodstatě stejnou cestou jako Němci (jen s vlastní měnou) a jsme i ve stejné pozici jako oni vůči evropské periferii. Evropa dosáhla svých historických úspěchů díky své heterogennosti. Všechny pokusy trochu ji sjednotit na této heterogennosti selhávají. Nikdo se nevzdá svého "zapr....ného dvorku" ani pdo hrozbou ztráty světové pozice. Celý ten nákladný transfer peněz na kohezní fondy a snaha "uplatit" francouzské a britské voliče různými kompromisy nevede k ničemu. Jakmile němci přestanou platit, všechno se vrátí k politickému stavu roku 1950 jen s menší hrozbou Ruska. A co chceme my?
Aktuální komentáře
26.6.2017
15:30Kdo z koho? Rekordní dividendy amerických bank nenahrávají uvolnění regulace
14:42Objednávky zboží v USA - očekávané zlepšení se nedostavilo
14:29Macronomie a její pozitivní dopad na akcie
12:48Safety Real, investiční fond s proměnným základním kapitálem, a.s.: Pozvánka na valnou hromadu
12:21Jan Bureš: Byty jsou z pohledu investorů stále levné
11:27Česká exportní banka, a.s.: Informace o vyplacení úrokových výnosů z emisí dluhopisů
11:26Týdenní výhled: Komentáře z Fedu a makro data z eurozóny  
11:08Akcie v Evropě v novém týdnu rostou v čele s bankami, Nestlé +5 %
11:06Koruna začíná týden mírným posílením, nálada na trzích svědčí i dolaru  
10:51Superoptimismus německých firem & dobrá nálada v Česku
10:40Pražská burza klesá pod tíhou ČEZu
9:14Rozbřesk: Týden ve znamení blížících se prázdnin a ČNB
8:59Futures mohou dodat na začátek dne optimismus, ČEZ poklesne bez nároku na dividendu  
8:30Technologické akcie a ropa pomohly akciové Asii otevřít týden zisky  
7:09Čína přísněji kontroluje jüan. Důkaz proti mezinárodnímu užití měny?
5:59Správní delikty se mění na přestupky
25.6.2017
16:04Víkendář: Mají mocní lidé poškozený mozek?
11:14Summers: Dlouhodobá stagnace nezmizela, pouze ji maskují stimulační kroky
7:2320 dolarů? 100 dolarů? Dlouhodobá cena ropy je kolem 55 dolarů
24.6.2017
17:20Matematička z Harvardu varuje: Hrozí totalita algoritmů?

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
10:00DE - Index podnikatelského klimatu Ifo
14:30USA - Objednávky zboží dlouh. spotřeby, m/m