Ruský plynárenský podnik Gazprom zadal vypracovat studii o rozšíření kapacity jediného ruského terminálu na zkapalňování zemního plynu (LNG) na dálněvýchodním ostrově Sachalin. Rozhodnutí lze považovat za vítězství společnosti Royal Dutch (26,81 EUR, 0,77%), která s Gazpromem na ostrově plyn těží a která monopolního vývozce ruského plynu dlouho přesvědčovala, aby využil potenciál asijského trhu.
Výkonný ředitel Gazpromu Alexej Miller na páteční tiskové konferenci po valné hromadě uvedl, že studie prozkoumá možnost zvýšení kapacity sachalinského provozu z 10 mil. tun LNG na 15 mil. tun LNG ročně. Dokument by měl být vypracován do konce roku. Podle Millera už se neuvažuje o plynovodu do Tokia, který by zabral dodatečnou kapacitu Sachalinu. Do Japonska teď Gazprom chce dodávat plyn pouze ve zkapalněné formě. Krom Sachalinu hodlá vybudovat zařízení na zkapalňování i ve Vladivostoku. Jeho dokončení se plánuje na rok 2017.
Manažeři Shellu ruské partnery již delší dobu přesvědčují, že po jaderné havárii ve Fukušimě má Sachalin nejlepší pozici ke zvýšení dodávek do Japonska, jež se bude muset v budoucnosti spoléhat víc na paroplynové a uhelné elektrárny. Boj o asijský trh navíc s každým rokem přituhuje a může se stát, že Rusové přijdou s nabídkami pozdě. Například Austrálie hodlá do roku 2017 podstavit nové LNG terminály o kapacitě 60 mil. tun za rok.
Většina LNG ze Sachalinu se momentálně vyváží do Japonska, přičemž po odstavení několika tamních jaderných elektráren byly dodávky z Ruska navýšeny. Povolnost ruského monopolisty k expanzi Sachalinu by mohla zvýšit ochota Shellu připojit se ke konsorciu na těžbu z obřího podmořského ložiska plynu Štokman v Barentsově moři. Gazpromu se Štokmanem pomáhají francouzský (35,88 EUR, 1,07%) a norský Statoil, avšak dosud se firmy nebyly schopné dohodnout na investičním plánu a celkové koncepci těžby na ložisku.
Šéf exportní divize Gazpromu Alexander Medveděv uvedl, že společnost vede se Shellem rozhovory o připojení ke štokmanskému triu, avšak ty prý nejsou spojeny s jednáním o Sachalinu. Jeho nadřízený Miller účast Shellu ve Štokmanu nevyloučil.
Trh s dodávkami LNG se stal pro Gazprom, největšího světového exportéra plynu, politickou i ekonomickou prioritou, jelikož jeho tržby do velké míry závisí na odbytu v Evropě, kam plyn dováží v potrubí. Konkurence ze zemí typu Kataru nebo Norska mezitím začala nabízet větší množství zkapalněného plynu, který je nyní oproti tomu potrubnímu levnější. Začátkem roku proto Gazpromu nařídil přijít se strategií vývozu LNG prezident Vladimir Putin.
Gazprom čeká v letošním roce růst svého celkového exportu plynu na rekordních 222 mld. m3. Export do Evropy zůstane vzhledem k útlumu ekonomiky na loňské úrovni, kolem 150 mld. m3. Gazprom čeká, že z exportu do evropských zemí utrží 61 mld. USD (1,2 bilionu Kč). U Ukrajiny, s níž vede Rusko neustále jednání o ceně, letos Gazprom kalkuluje s vývozem 40 mld. m3. Podíl na evropském trhu se loni Gazpromu zvýšil na 27 procent ze 24 procent v roce 2010. Export ruského plynu do Evropy vzrostl o zhruba osm procent.
Krom investičních plánů se na valné hromadě Gazpromu také schvalovala dividenda, která nakonec letos dosáhne 9 RUB na akcii, což je dvakrát víc než vloni. Celkem svým akcionářům plynárenský gigant vyplatí 212 mld. RUB (kolem 130 mld. Kč), přičemž polovina připadne ruskému státu, který vlastní těsnou nadpoloviční většinu akcií.
Gazprom se snaží svá odbytiště diverzifikovat již delší dobu. Jednání o dlouhodobém kontraktu na export až 68 mld. m3 plynu ročně s Čínou se však táhnou bezvýsledně několik let. Možnost odebírání levného turkmenského plynu, který si Peking zajistil postavením středoasijského plynovodu v roce 2009, značně podkopává ruskou vyjednávací pozici. Gazprom si za svoji surovinu chce účtovat evropské ceny, které jsou se zpožděním navázané na cenu ropy. Čína trvá na vzorci postaveném na ceně uhlí, což by znamenalo výraznou slevu oproti evropské exportní sazbě. Jednání o cenách se neposunula ani na poslední návštěvě ruského prezidenta Vladimira Putina v Pekingu na začátku června.
Evropa navíc využila situace, kdy vlivem zastavení amerického importu plynu náhle vznikly velké kapacitní přebytky produkce a přepravy LNG v zemích Perského zálivu, především v Kataru, a začala sama ve velkém stavět terminály pro příjem zkapalněného plynu. Současné představy o budoucím podílu LNG na spotřebě plynu členských zemí EU hovoří o 40 procentech a nelze vyloučit i víc. Jen letos mají být dokončené terminály pro příjem 70 miliard metrů krychlových plynu. Do roku 2014 má být hotov LNG terminál v polském Svinoústí, ze kterého by díky nově vybudovanému propojení polské a české rozvodové soustavy mohli čerpat dodávky i čeští velkoobchodníci.
(Zdroj: CNBC, Reuters, ČTK)