Rada guvernérů ECB se dnes rozhodla snížit všechny tři základní úrokové sazby ECB o 25 bazických bodů. Rozhodnutí snížit úrokovou sazbu vkladové facility – sazbu, jejíž pomocí Rada guvernérů řídí nastavení měnové politiky – je podle prohlášení banky založeno na aktualizovaném hodnocení inflačního výhledu, dynamiky jádrové inflace a síly transmise měnové politiky. S účinností od 11. června 2025 se tak úroková sazba vkladové facility sníží na 2,00 %, úroková sazba pro hlavní refinanční operace na 2,15 % a úroková sazba mezní zápůjční facility na 2,40 %.
Prezidentka ECB tato rozhodnutí zdůvodnila na tiskové konferenci.
Inflace se podle slov banky v současné době nachází blízko 2% střednědobého cíle Rady guvernérů. ECB zveřejnila také nový výhled inflace v příštích letech, v základním scénáři očekává celkováou inflaci průměrně ve výši 2,0 % v roce 2025, 1,6 % v roce 2026 a 2,0 % v roce 2027. Údaje byly oproti březnovým projekcím revidovány směrem dolů, a to o 0,3 procentního bodu pro rok 2025 i 2026, což podle prohlášení ECB odráží především předpoklad nižších cen energií a silnější euro. Inflace bez započtení cen energií a potravin podle centrální banky dosáhne v průměru 2,4 % v roce 2025 a 1,9 % v roce 2026 i 2027, od března tedy víceméně beze změny.
Banka dále předpokládá, že růst reálného HDP dosáhne průměrné hodnoty 0,9 % v roce 2025, 1,1 % v roce 2026 a 1,3 % v roce 2027. Projekce růstu pro rok 2025 je bez úpravy, což odráží oproti předpokladům silnější první čtvrtletí, se slabším výhledem po zbytek roku. Zatímco se očekává, že nejistota spojená s obchodními politikami bude zejména v krátkodobém horizontu tlumit podnikatelské investice a vývoz, ve střednědobém horizontu budou čím dál více podporovat růst zvyšující se vládní investice do obrany a infrastruktury. Vyšší reálné důchody a silný trh práce umožní domácnostem vyšší výdaje. Společně s příznivějšími podmínkami financování by měl tento vývoj zvýšit odolnost ekonomiky vůči celosvětovým otřesům.
ECB rovněž vyhodnotila některé z mechanismů, jejichž prostřednictvím by různé obchodní politiky mohly v rámci několika alternativních názorných scénářů ovlivnit hospodářský růst a inflaci. Podle této analýzy využívající scénářů by další eskalace obchodního napětí během nadcházejících měsíců vedla k tomu, že by hospodářský růst a inflace byly pod úrovní základních projekcí. Naproti tomu pokud by obchodní napětí bylo ukončeno s neškodným výsledkem, hospodářský růst a v menší míře inflace by byly vyšší než v základních projekcích, uvedla v prohlášení ECB.
Většina ukazatelů jádrové inflace naznačuje, že se inflace ustálí na úrovni poblíž 2% střednědobého cíle, a to udržitelným způsobem, uvádí se v prohlášení centrální banky. Růst mezd je podle něj stále zvýšený, ale nadále viditelně zmírňuje, a jeho dopad na inflaci částečně tlumí zisky. Obavy, že zvýšená nejistota a volatilní reakce trhů na obchodní napětí v dubnu by měla zpřísňující dopad na podmínky financování, se podle ECB zmírnily.
Rada guvernérů ECB pak prohlásila, že je odhodlána zajistit udržitelnou stabilizaci inflace na svém 2% střednědobém cíli. "Obzvlášť za současné situace charakterizované mimořádnou nejistotou bude při určování odpovídajícího nastavení měnové politiky uplatňovat přístup závislý na údajích a rozhodnutí budou přijímána jen na příslušných zasedáních. Rozhodnutí Rady guvernérů o úrokových sazbách budou závislá na jejím hodnocení inflačního výhledu vzhledem k aktuálním ekonomickým a finančním údajům, dynamiky jádrové inflace a síly transmise měnové politiky. Rada guvernérů se předem nezavazuje k žádné konkrétní trajektorii vývoje úrokových sazeb," stojí v prohlášení ECB.