Investoři, jejichž vytouženým snem je přestěhovat se na důchod na osamocený ostrůvek se sněhobílými plážemi kdesi v Tichomoří, by měli zbystřit. Slábnoucí poptávka světoznámých celebrit a rostoucí počty v inventáři realitních agentur zvrátily poměr sil na trhu privátních ostrovů prudce ve prospěch kupců. Za posledních pár let se ceny propadly o 20-80 %.
Po celém světě je nyní na prodej kolem 600 soukromých ostrovů, tvrdí Chris Krolow ze společnosti Private Islands, která zprostředkovává jejich marketing a prodej. Od začátku recese se nabídka zvýšila víc jak o třetinu. Na některé dokonce dosáhnou i ti, kteří se nepočítají k dolarovým milionářům. Nebo i korunovým. Desítky ostrovů jsou k mání za 200 000 USD (4 mil. Kč) a méně, u některých cena klesla pod 50 000 USD (1 mil. Kč).
V případě nejlevnějších koupí však rozhodně nelze počítat s tím, že ostrov bude vybaven luxusní vilou či pláží s nejjemnějším pískem, spíš je třeba připravit se na pořádnou robinzonádu bez pitné vody a úkrytu před spalujícím sluncem. Trh je v zásadě rozdělen na dva sektory. Ten lepší - s domy, náležitým příslušenstvím, poblíž obydlených oblastí - tak prudký propad cen nezaznamenal. Odlehlé a těžko přístupné ostrůvky bez infrastruktury a s nepříznivým podnebím se naopak stávají trosečníky realitního trhu.
Například strov Puangiangi o rozloze 62 hektarů u Nového Zélandu byl nedávno prodán za 800 000 USD, i když původně stál 4 mil. USD. Buenavista ve vodách Panamy s 200 metrovou pláží byl ještě nedávno nabízen za 3 mil. USD; jeho cena teď klesla na 750 000 USD. Exkluzivní Leaf Cay na Bahamách se třemi plážemi na vyvalování, hlubokým přístavištěm pro extra velké jachty a se snadným přístupem k blízkému golfovému hřišti zlevnil ze 24 mil. USD na 7 mil. USD. Při koupi ostrova Buck v Karibiku se slušně vybaveným zámečkem usazeným na bílém útesu ušetříte celých 15 mil. USD oproti původní ceně (50 mil. USD).
Za potápějícími se cenami ostrovů stojí několik faktorů. Krom slabého globálního růstu, dluhových krizí a hrozících pádů z útesů fiskálních i jiných je to zejména vyprchání „ostrovní horečky“. Doby, kdy se Richard Branson, Johny Depp nebo Celine Dion předháněli v tom, kdo má větší ostrov, dávno minuly. Ke zkulturnění ostrovů je potřeba získat nákladná stavební povolení u často zkorumpovaných úřadů. Řízení se navíc může táhnout roky. Další drahou položku tvoří udržování nemovitostí a kultivace půdy. Nejhorší je ale časová náročnost dojíždění na odlehlá místa. Řada lidí své ostrovy nakonec téměř vůbec nenavštěvuje.
Nejvýhodnější koupě nabízí Řecko. Několik let trvající recese způsobila, že nádherné kousky v Egejském moři jsou k mání za pakatel. Chris Krolow z Private Islands, která nabízí několik řeckých ostrovů, si však stěžuje, že zatím neuzavřel jediný obchod. Transakce prý brzdí příliš úřednických obstrukcí a velká nejistota ohledně budoucnosti země. Některé z nabídek přitom vypadají velmi lákavě. Potenciálnímu kupci Krolow doporučuje třeba řetězec pěti ostrovů za 4,9 mil. EUR.
A pokud k dispozici milionové prostředky nemáte, a po vlastním ostrůvku přesto toužíte, má Krolow v nabídce i mrňouska o rozloze 3000 m2 u pobřeží Panamy za 30 000 USD (600 tisíc Kč). Není na něm sice ani dům ani pláž, zato se to tu hemží papoušky a tukany.
(Zdroj: Bloomberg, CNBC)