Prohlášení prezidenta ECB Maria Draghiho z minulého týdne poslalo trhy nahoru a rizikové prémie dolů. Draghi přitom již potřetí udělal velice chytrou věc.
1.
V prosinci minulého roku, necelý měsíc po svém uvedení do funkce, uvedl, že podle jeho názoru potřebuje monetární unie fiskální pakt - fundamentální změnu ve fiskálních pravidlech a vzájemných závazcích vlád zemí eurozóny. Týden poté proběhl summit, který takový kompakt dohodl. ECB pak přišla s podporou likvidity a dluhopisové spready, které do té doby rostly, obrátily směrem dolů. Šlo ale jen o dočasnou změnu, protože kroky ECB byly časově omezené. I tak však představovaly důležitý posun směrem k vyřešení krize. ECB v této fázi donutila politiky ke změně ve fiskálním přístupu a zároveň přijala roli věřitele poslední instance. Z politických důvodů tak učinila nepřímo, tedy prostřednictvím bank, ale její signál byl jasný.
2.
V květnu tohoto roku Draghi opět bodoval, když před Evropským parlamentem obhajoval bankovní unii. Posun tímto směrem doposud není jednoznačný, ale vytvoření společného regulátora, který bude významným prvkem monetární unie, je pravděpodobné. Draghi nalákal politiky tím, že ve svém projevu zmínil „velký hrnec peněz“, ke kterému se ale za současného stavu nelze dostat. Ukázal tak, že míč leží na straně vlád.
3.
Posledním chytrým tahem Draghiho je signál, že ECB je nyní rozhodnuta fungovat jako věřitel poslední instance směrem k vládám. Metoda šéfa ECB tak začíná být jasná. Nabídne neomezené zdroje, které ECB má, požaduje za to ovšem eliminaci morálního hazardu, který použití těchto zdrojů vytváří. Draghi je ochoten podpořit trhy s vládními dluhopisy, protože chce zvýšit efektivitu monetární politiky.
Co za to nyní žádá? Zdá se, že nic. Podle všeho totiž pouze vysílá signál směrem k těm, kteří se domnívají, že takový krok ECB by nebyl legální. Draghi ale tvrdí, že úkolem ECB je zachovat existenci eura a tudíž musí učinit „vše, co je třeba“. A po německé kancléřce Merkelové chce, aby připravila německé politiky na den, kdy se ECB tímto směrem pohne. Ten čas se blíží a pro Merkelovou to bude obrovská výzva. Svou pozici ale již v situaci hrozícího nebezpečí několikrát změnila a zdá se, že momentálně je namístě optimismus.
(Uvedené je výtahem z „Welcome to the ECB“ od Charlese Wyplosze, VOX)