Světová ekonomika by opět mohla zabřednout do souboje o zvýšení konkurenceschopnosti vývozu, tedy do měnové války. Zatímco před třemi měsíci země jako Mexiko, Rusko nebo Brazílie prodávaly dolary, by zastavily prudké oslabování svých měn, nyní očekávané zpomalení růstu světového obchodu nutí rozvíjející se ekonomiky od Kolumbie po Čínu k tomu, aby ve snaze podpořit export hodnotu vlastní měny uměle snižovaly.
Kolumbijský ministr financí vyzval centrální banku k navýšení denních dolarových nákupů ze současných 20 mil. USD na dvojnásobek. Země prý potřebuje „více munice“ na oslabení pesa v globální „měnové válce“. Filipíny zahraničním fondům zakázaly ukládat prostředky na domácích depozitních účtech a tamní centrální banka v červenci neočekávaně snížila úrokové sazby, jelikož filipínské peso vystoupalo na čtyřleté maximum. Referenční kurz čínského jüanu byl snížen na nejnižší úroveň od listopadu, což bude vytvářet tlak na další asijské měny.
Na zastavení pádu svých měn vydaly rozvíjející ekonomiky v květnu a červnu přes 59 mld. USD. Prohlubující se dluhová krize v Evropě, která se se zpožděním začíná projevovat v poptávce po výrobcích na asijských a latinskoamerických trzích, ale nyní převažuje nad rizikem zvýšené inflace (v důsledku dražších importů). Mezinárodní měnový fond (MMF) očekává, že světový obchod letos poroste nejpomaleji od krizového roku 2009. Do bitvy o konkurenceschopnější export se podle banky zapojí také Chile a Jižní Korea.
Tradeři na měnových trzích se tak připravují na období zvýšené volatility. Ta už na jihokorejském wonu dosáhla nejvyšší hodnoty za posledních deset let. „V rozvíjející se Asii se už nepočítá s posilováním měn,“ tvrdí Albert Ma z fondu PineBridge Investments, který spravuje prostředky v hodnotě 67 mld. USD. „Tyto země se orientují hlavně na export. Za situace, kdy se světové ekonomice daří tak špatně, budou chtít mít slabé měny,“ dodává Ma.
Podle odhadů MMF světový obchod letos vzroste o 3,8 %, oproti loňským 5,8 %. V roce 2010 přitom expandoval téměř 13% tempem. Růst čínského vývozu se v červenci propadl na 1 %. V uplynulých sedmi letech dosahoval v průměru 18% tempa, hlavně díky poptávce z Evropy, největšího čínského obchodního partnera. Ta teď ale trpí dluhovou krizí, slabým růstem, či rovnou recesí a vysokou nezaměstnaností.
Jedním ze zdrojů posilování rozvojových měn je poptávka po rizikovějších, avšak relativně spolehlivých aktivech. Poté, co výnosy na amerických a německých státních obligacích dosáhly historických minim a dluhopisy mimoněmeckých ekonomik eurozóny stíhá jeden downgrade za druhým, se pozornost investorů upřela na dluhopisové trhy rozvíjejících se zemí. Do těch zatím letos za zahraničí přiteklo 46 mld. USD, přičemž za celý loňský rok to bylo 43 mld. USD.
Situace většiny zmíněných ekonomik však není tak vážná jako v roce 2010, kdy na fenomén měnové války upozornil brazilský ministr financí Guido Mantega. Z 25 měn rozvíjejících se ekonomik sledovaných agenturou Bloomberg za posledních 12 měsíců posílily jen čtyři. Brazilský real vůči dolaru ztratil 20 %, maďarský forint je slabší o 15 %. Silné měny Kolumbie (+26 % od roku 2008), Filipín a Jižní Koreje jsou tak spíš výjimkou.
Slušné posílení v posledních týdnech má za sebou i česká koruna, jejíž kurz se od začátku prázdnin dostal z 26 CZK/EUR na téměř 25 CZK/EUR. S odvážným tvrzením ohledně jejího dalšího vývoje přišli nedávno ekonomové z (BofA), podle nichž by Česká národní banka ve snaze pomoci ekonomice v recesi mohla srazit hodnotu koruny o 10 %, tedy někam k 27 CZK/EUR. Vzhledem k tomu, že sazby centrální banky jsou na historickém minimu (2T repo na 0,5 procenta), musela by banka podle scénáře BofA podniknout rozsáhlou intervenci a ve velkém začít nakupovat dolary. Prognóza ČNB přitom očekává další pozvolné posilování nominálního měnového kurzu koruny vůči euru. Pro letošek vidí ČNB průměrný kurz koruny k euru na 25,3 CZK/EUR, v příštím roce 25,1 CZK/EUR a v roce 2014 24,9 CZK/EUR.
(Zdroj: Bloomberg, ČNB, ČTK)