ECB jen získává čas, protože recese v eurozóně se prohlubuje. Platí to zejména o periferii. Bankovní systém na periferii se „balkanizuje“, to samé platí u veřejném dluhu. Obnova růstu, stabilizace fiskální situace a zadlužení tak stále zůstává „velmi otevřenou otázkou“. Pro CNBC to uvedl Nouriel Roubini z Roubini Global Economics. ECB je podle něho pod tlakem Bundesbanky a některých dalších centrálních bank zemí jádra. Požaduje proto po zemích, jejichž dluhopisy by měla nakupovat, přísné podmínky, které musí splnit. Tento postup by ale v případě Španělska nemusel fungovat, protože recese v této zemi se prohlubuje stejně jako problémy na trhu realit a v bankovním sektoru. „Pokud by se situace za pár měsíců zhoršila, ECB by mohla znervóznět z toho, že nakupuje španělské dluhopisy a mohla by s tím přestat,“ řekl ekonom.
Roubini uvedl, že několik studií se pokoušelo určit, jak velká část rizikových spreadů u vládních dluhopisů je fundamentálně neopodstatněná. Výsledky jsou ale nejednoznačné, některé analýzy ukazují, že „iracionální komponent“ je téměř nulový, jiné zase tvrdí, že může dosahovat až 200 bazických bodů. To je důvodem, proč ECB nestanovila maximální strop výnosů nakupovaných vládních dluhopisů.
Itálie se podle ekonoma nachází v mnohem lepší situaci než Španělsko. Dosahuje vysokého primárního přebytku, neprošla kolapsem realitního trhu a její bankovní sektor je silnější. Itálie se tak domnívá, že je dostatečné, když bude pokračovat v současných reformách a není třeba, aby žádala o pomoc. Pouhá očekávání toho, že by se jí pomoci mohlo dostat, přitom podle Roubiniho mohou vyvolat pokles rizikových spreadů a Itálie tak nakonec opravdu nemusí pomoc potřebovat.
Nouriel Roubini na CNBC:
Růst americké ekonomiky dosáhl v prvním pololetí asi 1,6 %, ve třetím čtvrtletí by se mohl blížit 2 %, čtvrté čtvrtletí ale bude horší. K významnému zlepšení na trhu práce tak nedojde. Nadále bude tedy přetrvávat vysoká nezaměstnanost, k tomu se přidají problémy spojené s fiskálním útesem. Ekonomika by mohla růst asi 1,5% tempem, fiskální problémy ovšem sníží růst asi o jeden procentní bod a to znamená, že celkově se bude ekonomický růst pohybovat kolem nuly. Můžeme tak čekat, že Fed přijde s dalším kolem kvantitativního uvolňování, i když to možná nebude již v září, ale až po volbách v prosinci. „Myslím, že ekonomika je dost slabá a nezaměstnanost dost vysoká na to, aby Fed přišel s QE3,“ uvedl ekonom na závěr rozhovoru.
(Zdroj: CNBC)