Ekonomové možná plně nedoceňují to, jak nové technologie mění globální ekonomiku. Například 3D tisk může pro asijské ekonomiky představovat i černou labuť. George Magnus z se na současné technologické změny zaměřil ve své analýze. Domnívá se, že USA, některé části Evropy a Japonsko díky nim „vracejí úder“ – využívají levnější energii a orientují se na pokročilé trendy ve výrobě.
Americká ekonomika již nyní těží z její technologické vyspělosti a z levné energie z alternativních zdrojů zemního plynu. Podle Energy Information Agency by se vývozy plynu z USA mohly do roku 2020 zdvojnásobit, což sníží americký obchodní deficit a zvýší atraktivitu pro přímé zahraniční investice v energetice. Magnus se ale domnívá, že ani tento významný trend nemusí být ten nejdůležitější. Tím by mohl být právě další technologický pokrok, který „mění globální logistiku a výrobu“. Na mysli má zejména zmíněný 3D tisk, který může posunout ekonomickou výhodu od asijských ekonomik zpět k USA a dalším západním ekonomikám.
Posun západních ekonomik k moderním výrobním postupům bude ještě urychlen tím, jak rostou náklady práce v zemích, jako je Čína. Ty jsou pro západní firmy stále atraktivní, jejich pozice se ale zhoršuje i kvůli obavám týkajícím se vlastnických práv, inovací či diskriminace zahraničních společností. Například společnost Foxconn, která vyrábí pro firmy jako , a , tak v následujících třech letech hodlá začít používat 3 miliony robotů. Celkově firma zaměstnává 1,2 milionu lidí a zdá se, že hodně z nich tak přijde o práci. Mohlo by přitom jít jen o špičku ledovce. Zahraniční firmy by mohly úplně ztratit motivaci pro výrobu zboží v Číně a jeho převážení na dlouhé vzdálenosti.
Co se týče možnosti, že i Čína se v této oblasti stane konkurenceschopnou, je Magnus skeptikem. Její výdaje na výzkum a vývoj sice rychle rostou, stále však dosahují asi poloviny celkových výdajů v této oblasti v EU a asi třetinu výdajů amerických. Čína se sice chlubí počtem patentů a vědeckých studií, tato čísla ale mohou být zavádějící. Pokud se ovšem podíváme na to, kolik těchto patentů je chráněno globálně či kolik studií je zmíněno v předních vědeckých časopisech, je obrázek mnohem méně povzbudivý.
Podle Magnuse je čínská slabost v oblasti inovací a technologie dána jejím sociálním a kulturním systémem. Ten klade důraz na postupnou změnu, ne na radikální kroky. Podobně preferuje množství před kvalitou. To dává zbytku světa, který naopak dává přednost kvalitě, inovacím a jedinečnosti, velkou výhodu. Bez politické reformy a vybudování silného institucionálního zázemí tak může Čína navždy zaostávat za svými konkurenty ze západu, míní ekonom.
Magnus se také domnívá, že problémy na čínském trhu nemovitostí představují první známku širších potíží v oblasti investic, zhoršování ziskovosti firem a růstu dluhu. Vysoký růst již nelze udržet využíváním velkého objemu kapitálu a pracovní síly. Čím více se vláda snaží o zvýšení výdajů na infrastrukturu a monetární uvolnění, tím více poškozuje stabilitu ekonomiky. Vláda se sice doposud v tomto ohledu držela překvapivě zpátky, existují ale známky toho, že přichází změna. A poslední data z ekonomiky rozhodně neukazují, že by zpomalení bylo u konce. Podle Magnuse pak všechny rozvíjející se asijské ekonomiky čelí volbě: Buď se smíří s nižším růstem, nebo upustí od ekonomického modelu, který jim doposud zajišťoval rychlé tempo růstu.
(Zdroj: FTAlphaville)