Aktualizováno Evropa se nedokáže shodnout na reformě bankovního systému a pravděpodobně ji čekají celé týdny tvrdých jednání. Na jejich konci by mělo být jasné, jak bude vypadat nový dohled nad bankami, který by měl platit v celé Evropské unii. Ministři financí v kyperské metropoli Nikósii prozatím nedokázali vyřešit, jaké pravomoci by měl nový orgán mít.
Obecně se předpokládá, že návrh nového dozorového rámce bude klíčovou součástí snah o posílení finančního systému v Evropě. Měl by také pomoci ukončit dluhovou krizi, které už asi tři roky otřásá eurozónou.
Ministři financí ze všech 27 členských zemí Evropské unie podle agentury AP o víkendu v Nikósii probírali návrhy, které před pár dny předložila Evropská komise jakožto exekutiva EU.
Komise chce, aby Evropská centrální banka (ECB) plnila roli dohledu a zároveň dostala další rozsáhlé pravomoci - počínaje oprávněním udělovat a odnímat bankovní licence až po možnost vyšetřovat banky a pokud k tomu bude důvod, tak jim i vyměřovat pokuty.
Původně se počítalo s tím, že dohled nad evropskými bankami bude spuštěn již v lednu příštího roku, ale návrh Evropské komise z minulého týdne počítá s tím, že tehdy ECB zahájí dohled pouze nad bankami, které požádají o pomoc záchranný fond ESM, od července 2013 přibere systémově významné banky a teprve od ledna 2014 by měl pokrývat všech asi 6000 finančních ústavů eurozóny, včetně družstevních záložen a spořitelen.
Řada pozorovatelů a evropských politiků volá po vytvoření bankovní unie, což by byla jednotná pravidla pro všechny banky. Navrhovaná bankovní unie by podle nich pomohla upevnit vazby mezi jednotlivými členskými zeměmi EU a přispět k vyřešení dluhové krize v eurozóně. Vytvoření jednoho dohledu nad bankami je důležitou součástí popsaného plánu a musí fungovat dřív, než se budou zvažovat další kroky. K těm patří například jednotné pojištění vkladů v celé EU, dále pouze jeden způsob zavírání bank, které se dostanou do existenčních potíží, a také možnost, aby záchranný fond eurozóny mohl přímo pomáhat i ohroženým bankám a peníze nepůjčovat pouze vládám.
Zatímco Německo již ústy ministra financí Wolfganga Schäubleho vyjádřilo pochyby nad správností zahrnutí všech finančních institucí pod supervizi ECB a ČR potvrdila svůj již dříve rezervovaný přístup. Rakousko je naopak pro rozšíření bankovní unie i za hranice eurozóny. Rakouský regulátor finančních trhů FMA minulý týden uvedl, že by banky ve střední a východní Evropě měly dostat možnost vstoupit do bankovní unie i bez eura.
Na podobě rámcových opatření se musí shodnout všech 27 zemí EU, i když pravidla se budou zpočátku vztahovat pouze na eurozónu. Zbylých deset zemí EU včetně České republiky se může připojit, pokud budou chtít. Nebudou ale mít hlasovací práva v ECB, protože neplatí eurem.
(Zdroj: Bloomberg, AP, ČTK)