Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Návrat k růstu – britský návod na úspěch

Návrat k růstu – britský návod na úspěch

26.10.2012 18:28
Autor: Redakce, Patria Online

V současné době nevidíme náznaky toho, že by se britské ekonomice podařilo dosáhnout silného růstu podobně, jako tomu bylo během fiskální konsolidace ve 30. a 80. letech. Obecně můžeme říci, že k podpoře oživení můžeme využít fiskální stimulaci, monetární stimulaci a reformy na nabídkové straně ekonomiky, která podpoří spotřebu a investice. Fiskální konsolidace stimulaci ze strany vlády vylučuje a obvykle na ekonomiku působí jako brzda. Je proto nutné, aby ji vyvažovaly zbylé dvě možnosti, jinak se ekonomika propadne do recese.

Ve 30. letech vláda reagovala snahou o snížení strukturálního deficitu o 4 % HDP, v roce 1933 dosáhla vyrovnaného rozpočtu. Produkt se celkově propadl o 7,2 %, v roce 1932 přišlo druhé dno recese, v roce 1933 a následujících čtyřech letech se ale růst pohyboval blízko 4 %. Je dobře známo, že ekonomiku tehdy podpořila zejména monetární stimulace. Bank of England se rozhodla k tomu, že bude cílit cenovou úroveň a její rozhodnutí bylo považováno za důvěryhodné. Alternativou byl totiž jen keynesiánský přístup v prostředí, kdy poměr veřejného dluhu k HDP dosahoval 170 %. Po roce 1935 pomohly výdaje na obranu, jejich celkový efekt pravděpodobně dosáhl až 7 %, ale příčinou nebyl ani tak vysoký multiplikátor, jako očekávání vysokých výdajů na zbrojení v budoucnu.

V 80. letech vláda sledovala politiku dezinflace, mezi hlavní nástroje patřilo cílení peněžní nabídky a snižování strukturálního rozpočtového deficitu. Na rozdíl od 30. let byla monetární politika utažená a období po roce 1981 bylo charakteristické vysokými reálnými sazbami. Oživení bylo taženo zejména reformami na nabídkové straně ekonomiky, a to především finanční liberalizací. Ta ztěžovala cílení peněžní nabídky, jejím výsledkem byl velký růst úvěrů a transformace trhu s bydlením. Došlo také k růstu efektivity fungování kapitálového trhu, zároveň poklesla míra úspor domácností, což výrazně podpořilo spotřebu.

Poučení z popsaných období můžeme shrnout následovně: I když už není možné dále snižovat sazby, lze monetárně stimulovat tím, že snížíme sazby reálné zvýšením inflačních očekávání. Fiskální multiplikátory mohou být v prostředí nulových sazeb poměrně vysoké, při posuzování jejich velikosti ale musíme být opatrní. Platí to zejména v případě vysokého poměru dluhu k HDP. Klíčovým prvkem stimulace během fiskální konsolidace je pak schopnost nastartovat výdaje soukromého sektoru – ve 30. letech pomohly k oživení investice do bydlení, v 80. letech spotřebitelské výdaje.

Jestliže je razantní změna monetární politiky vyloučena a probíhá fiskální konsolidace, politika na nabídkové straně ekonomiky musí hrát při stimulaci rozhodující roli. V případě Velké Británie v této oblasti naštěstí existuje velký prostor. Příkladem je zlepšení infrastruktury, kvality vzdělávání, změna daňového systému či změna územního plánování tak, aby nedocházelo k potlačování vzniku úspěšných aglomerací. Špatnou zprávou je, že tyto oblasti se pojí s velkou časovou prodlevou a jejich efekt se projevuje v delším období. Pokud existuje oblast s potenciálem rychlé stimulace, jsou to investice do bydlení. Byrokratická omezení vedou podle některých studií k tomu, že počet domů se nachází 3 miliony pod rovnovážnou úrovní a ceny 35 % nad ní.

Uvedené je výtahem z „Returning to growth in the UK: Policy lessons from history“, autorem je Nicholas Crafts.

(Zdroj: VOX)


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
9:00CZ - PPI, y/y
11:00EMU - CPI, y/y