Ruská jaderná agentura Rosatom bude muset kvůli technickým problémům se starými reaktory urychlit jejich odstavování a změnit investiční plány na stavbu nových jaderných bloků. Oznámil to náměstek generálního ředitele Rosatomu Alexandr Lokšin, podle něhož budou muset nové kapacity nahrazovat hlavně vyřazované reaktory typu RBMK. Tedy ty, které se před 26 lety staly epicentrem černobylské havárie.
Rosatom tak bude muset uspíšit stavební práce v Kurské jaderné elektrárně, kde dosud fungují čtyři bloky RBMK, každý o výkonu 1000 MW, z nichž první bude vypnut už za několik let. Kvůli tomu se zpomalí stavby reaktorů jinde v Rusku. Dvě elektrárny, které se měly vybudovat v Tomské oblasti na Sibiři, proto budou dokončeny nejdřív v příští dekádě. Agentura navíc uvedla, že projekty na Sibiři nemají takovou prioritu jako ty v evropské části Ruska, kde se elektřina prodává dráž.
Kanálové varné reaktory RBMK jsou v Rusku ve velkých jaderných elektrárnách dosud častým jevem, tvoří necelou polovinu instalovaného výkonu všech jaderných elektráren v zemi. V provozu je jich dosud 10 ve třech elektrárnách – leningradské, kurské a smolenské. Se stavbou dalších se přestalo brzy po havárii v Černobylu v roce 1986. Přímou náhradu zatím Rusové budují jen v Leningradské elektrárně, kde by první nový blok typu VVER měl začít fungovat za dva roky.
Na rozdíl od reaktorů typu VVER, kterými disponuje například jihočeský Temelín, nezakrývá reaktor RBMK ochranná obálka, železobetonový skelet. Temelínské reaktory mají také výhodu v tom, že se v případě zvyšování teploty dokážou samy regulovat, díky fyzikálním vazbám v nich dochází k samovolnému snižování výkonu. Reaktor RBMK má naopak tendenci při narůstající teplotě výkon ještě zvyšovat, což se projevilo právě v Černobylu.
Například Leningradská elektrárna, stojící na břehu Finského zálivu 80 kilometrů od Petrohradu, provozovala celkem čtyři bloky černobylského typu, z toho první byl spuštěn už v roce 1973 a poslední o osm let později. I když Rusové po havárii v Černobylu značně vylepšili úroveň bezpečnosti reaktorů, základ technologie zůstává stejný i se všemi hlavními riziky, potvrzenými černobylskou havárií.
Největším bezpečnostním rizikem zůstává lidský faktor. "I reaktory černobylského typu se při přísném dodržování stanovených pravidel dají provozovat bezpečně. V případě lidského selhání ale nedisponují velkou rezervou, jak takové selhání napravit," tvrdí předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. K havárii v Černobylu přitom velkou měrou přispěly právě chyby obsluhy elektrárny.
Palivem v RBMK je přírodní, nebo slabě obohacený uran ve formě oxidu uraničitého. Palivové tyče jsou uloženy v kanálech, kudy proudí chladivo - obyčejná voda. V tlakových kanálech přímo vzniká pára, která po oddělení vlhkosti pohání turbínu. Moderátorem je grafit, který obklopuje kanály. Právě grafitová obálka ale po několika desetiletích provozu a vystavení radiaci přestává mít požadované vlastnosti a její struktura se začíná rozrušovat. Jelikož lidé z Rosatomu zatím nepřišli na to, jak radioaktivní korozi zabránit, musel být po téměř 40 letech provozu letos odstaven první blok v Leningradské elektrárně. Nejstarší blok v Kursku byl přitom spuštěn jen o 3 roky později.
Při stavbě nových bloků v Kursku bude chtít Rosatom použít optimalizovaný design VVER, tzv. VVER-TOI, jehož projektová dokumentace by měla být hotová do konce roku. Optimalizovaná verze by měla hlavně ušetřit peníze, přičemž optimistické odhady hovoří o 2500-2700 USD za 1 kW výkonu, což odpovídá 3-3,24 mld. USD za jeden reaktor (1,2 GW). Zdroje z Rosatomu deníku Kommersant sdělily, že než se realizace designu VVER-TOI zaběhne (tj. po několika dokončených projektech), budou jeho náklady činit 2800-3000 USD za 1 kW (3,36-3,6 mld. USD za blok). To není o moc lepší výsledek než rozmezí 2700-2900 USD za 1kW plánovaných pro Baltijskou jadernou elektrárnu, která se právě staví v Kaliningradu.
Také v Evropské unii mohla fungovat elektrárna černobylského typu - litevská Ignalina. Před vstupem do EU však Litva musela slíbit, že elektrárnu uzavře, což v roce 2009 udělala. Ruští experti tvrdí, že politické rozhodnutí o odstavení černobylských reaktorů mohlo učinit i Rusko. Dřívější modely ale problémy spojené s grafitovou schránkou neukazovaly.
(Zdroje: Kommersant, LN, Atominfo.ru)