U mnoha kultur lze pozorovat, že důležitá jednání probíhají během společného stolování. V Rusku a Japonsku je tomu tak téměř bez výjimky a i ve Spojených státech má mnoho schůzek formu pracovního oběda. Zlepšuje ale takový přístup efektivitu jednání? Pro odpověď na tuto otázku jsem provedla experiment, který porovnává efektivitu jednání probíhajících během oběda v restauraci a jednání probíhajících v konferenční místnosti, kde nebyly k dispozici žádné potraviny.
Během experimentu vyjednávalo 132 studentů MBA podmínky složitého joint venture mezi dvěma firmami. Tak jako v reálném světě došlo k maximalizaci zisků v případě, kdy si obě strany navzájem poskytovaly informace a pracovaly společně na tom, aby došlo k vytvoření největší hodnoty. To vyžadovalo, aby obě strany dělaly ústupky a zároveň vyjednaly odpovídající kompenzace. V experimentu bylo možné jednáním vytvořit maximální hodnotu ve výši 75 milionů dolarů, minimální ve výši 38 milionů dolarů. Efektivita jednání v rozdílném prostředí byla posuzována právě podle toho, jaké hodnoty bylo jednáním dosaženo. Studenti, kteří během jednání stolovali, vytvořili výrazně vyšší hodnotu, než ti, kteří byli bez jídla. Platí to jak o stolování v restauraci, tak o jídle v konferenční místnosti. Ti první vytvořili o 12 % vyšší hodnotu a ti druzí o 11 % vyšší zisky.
Tento experiment tedy ukazuje, že stolování při jednáních přináší měřitelné pozitivní výsledky. Následně jsem provedla ještě jeden experiment, kdy studenti během jednání nejedli, ale skládali puzzle. Tento pokus ukázal, že ti, kteří během jednání řešili ještě jiný společný úkol, nedosáhli lepších výsledků než ti, kteří společný úkol neměli. To naznačuje, že rozhodujícím faktorem v předchozím pokusu je skutečně stolování. Je možné, že díky němu roste důvěra v protistranu. Studenti spolupracující na projektu ale neuváděli, že by jejich důvěra vzrostla. Možná hrají svou roli biologické faktory, kdy jídlo zvyšuje hladinu cukrů v krvi a následně se zlepšuje aktivita mozku a dochází ke snížení agresivity a podezřívavosti. Jiný výzkum zase ukazuje, že pokud kopírujeme něčí chování, zvyšuje se společenská soudržnost. A při jídle děláme podobné pohyby, takže by tento mechanismus mohl fungovat.
Autorkou je Lakshmi Balachandra.
(Zdroj: Harvard Business Review)