Norská společnost Statoil se zapojila do probíhající debaty o budoucnosti evropského trhu s energiemi, která kvůli probíhající dluhové krizi, dotacím na obnovitelné zdroje, krachu na trhu s emisními povolenkami a dovozům levného amerického uhlí nevypadá příliš růžově. Podle státem vlastněného Statoilu nejistota ohledně dalšího vývoje energetických mixů ohrožuje jeho investiční plány v oblasti průzkumu a těžby zemního plynu.
Statoil v posledních letech výrazně zvýšil export plynu na evropské trhy a uzmul podíl ruskému Gazpromu, zejména díky flexibilnější cenové politice. Loni se odbyt Statoilu v Evropě zvýšil o 16 %, zatímco Gazpromu klesl o 8 %. Objemy dodávek z obou zemí se prakticky vyrovnaly na zhruba 110 mld. m3 plynu (bez započtení Turecka). Těžba v Norsku dosáhla rekordní úrovně 114 mld. m3, avšak kvůli vyčerpávání ložisek se letos a v dalších letech očekává pokles či stagnace.
Rune Bjornson, viceprezident Statoilu pro zemní plyn, k trendu dodává: „Pokračující politická nejistota ohledně poptávky po plynu v Evropě bude mít nakonec vliv na ochotu producentů, včetně nás, investovat do nových zdrojů plynu.“
Podobné komentáře se ozývají nejen od producentů, ale i od evropských utilit. Ty varují, že bez udání jasného směru energetické politice ze strany Bruselu a členských států EU nejenže nebudou naplněny ambiciózní cíle pro snižování emisí skleníkových plynů, ale navíc bude přetrvávat období utlumené investiční aktivity a provizorních řešení poškozující evropskou ekonomiku jako celek.
Plyn má být v řadě zemí důležitým prostředkem ke snížení emisí CO2, jelikož se očekává, že bude nahrazovat staré uhelné zdroje. Evropské energetické společnosti, které se na poptávce po zemním plynu v EU podílí z jedné třetiny, ale za současných podmínek do nových paroplynových zdrojů investovat odmítají. V poslední době spoléhají více právě na uhlí, jehož cena je díky levným dovozům ze Spojených států na rekordních minimech. Trend umocňuje současná nízká kotace emisních povolenek, které měly původně od výroby elektřiny z vysoce znečišťujícího uhlí odrazovat.
Konzultantská firma Sanford C. Bernstein odhaduje, že růst spotřeby uhlí loni z poptávky po plynu uzmul 3 mld. kubických stop denně, což odpovídá 7 % celkové spotřeby. I když Evropa do obnovitelných zdrojů energie od roku 2004 napumpovala dvakrát víc peněz než Spojené státy, emise oxidu uhličitého jí vinou spalování většího množství uhlí stále rostou. Za prvních devět měsíců letošního roku v EU poskočily o 10 % výš. I v Německu, vlajkonoši zelené iniciativy, loni emise CO2 vzrostly o 2 %. Světová jaderná asociace (WNA) odhaduje, že pokud by Němci ponechali v provozu osm jaderných reaktorů vypnutých po havárii v japonské Fukušimě emise CO2 by meziročně o 2-3 % klesly. Místo toho se v zemi loni spálilo o 5,1 % víc špinavého lignitu.
Víc jak polovina evropské spotřeby plynu je nakupována přes dlouhodobé kontrakty navázané na cenu ropy, která v posledních čtyřech letech zdražila o 72 %. Vzhledem ke klesajícím cenám elektřiny se tak z plynu stává absolutně nekonkurenceschopná surovina. (12,69 EUR, -0,08%), největší německá energetika podle tržeb, zvažuje zakonzervování paroplynových zdrojů. Britská energetická jednička (3,62 GBP, 1,94%) ohlásila stop pro nové paroplynové zdroje nejméně na čtyři roky. (14,27 EUR, 0,67%) musel zaúčtovat odpis 2 mld. EUR ze svých plynových elektráren v několika zemích. Pokud (602 CZK, 0,91%) rozjede čerstvě dostavenou plynovou elektrárnu v Počeradech o výkonu 800 MW, bude její provoz velmi pravděpodobně ztrátový.
V Německu a Belgii se výroba z paroplynových zdrojů nevyplatí téměř rok. V Nizozemí, které je kvůli přítomnosti velkých přístavů s překladišti ještě víc na ráně levného amerického uhlí, jsou podle agentury Bloomberg paroplynové elektrárny v červených číslech přes dva roky.
Statoil hodlá pokračovat v otevírání ložisek v Severním moři a v Ázerbájdžánu, ale vývoj na energetickém trhu kvůli stagnující poptávce sleduje s obavami. „Jsme připraveni zásobovat Evropu desítky let. Je velmi blízko našim produkčním aktivům a přeprava je nákladově efektivní. Můžeme zmírnit obavy ohledně bezpečnosti dodávek, ale je třeba odstranit nejistotu na trhu,“ uvedl Bjornson.
(Zdroje: FT, Bloomberg, Weinberg Foundation, Global Post)