Aktualizováno Evropská komise dnes udělila políček americké softwarové společnosti v podobě pokuty kvůli nedodržení dohody o konkurenčním prostředí. Firma podle dnešního rozhodnutí EU zaplatí částku 561 milionů eur. Jedná se o druhý nejvyšší trest udělený evropskými úřady společnosti za porušení úmluvy s antimonopolními regulátory. Na výsledek se čekalo jako na test, který měl prokázat míru ráznosti evropského komisaře pro hospodářskou soutěž Joaquína Almunia, a zdroj pro případný precedens pro další případy, včetně kauzy týkající se Googlu.
"Porušení dohody je velmi závažným přestupkem, který musí být odpovídajícím způsobem potrestán," uvedl v dnešním prohlášení komisař Almunia. Pokuta činí zhruba jedno procento tržeb společnosti za loňský rok, přičemž mohla dosáhnout až desetiny tržeb, což by znamenalo penále až 7 miliard dolarů. To však analytici předem označovali za nepravděpodobné. S přičtením dnes udělené pokuty již EU vyměřila Microsoftu sankce v antimonopolních kauzách v celkové výši zhruba 2,2 miliardy eur. Evropské úřady udělily doposud nejvyšší pokutu ve výši 1,1 miliardy eur v roce 2009 společnosti za zneužívání dominantního postavení na trhu počítačových čipů.
Evropské komisi si nelíbí nedostatečná možnost výběru internetového prohlížeče v operačním systému Windows. EK již loni v říjnu obvinila, že nedodržoval slib, podle kterého měl evropským zákazníkům nabízet kromě svého prohlížeče Internet Explorer rovněž konkurenční produkty. Díky tomuto slibu se firma v roce 2009 vyhnula pokutě od Komise, která může činit až deset procent jejích ročních tržeb. Firma podle Komise neplnila slib zhruba jeden a půl roku a volbu prohlížeče tak zamezila zhruba 28 milionům Evropanů. se odvolává na technické problémy spojené s upgradem softwaru v roce 2011 a údajně zavedla přísnější kontrolu, která by měla zabránit opakování potíží.
již od Evropské komise dostal podle DPA za různá pochybení v oblasti pravidel hospodářské soutěže za posledních 10 let pokuty za 1,6 miliardy eur. Hrozba pokuty přichází v době, kdy firma čelí vymáhání nároků Dánskem. Země chce po doplatit na daních 5,8 miliardy dánských korun (zhruba 20 miliard Kč) s tím, že se jedná o nejvyšší částku dodatečného doplacení daní v historii Dánska. Nezaplacená daň podle zdrojů pochází z převzetí dánské softwarové firmy Navision v roce 2002 za celkem 10,8 mld. DKK.
„Pro Komisi je důležité ukázat závažnost případu, protože jím stanoví precedens, a protože EK stále častěji využívá formu vyrovnání jako rychlejší řešení takových případů, především v rychle se vyvíjejícím technologickém sektoru,“ uvedl před rozhodnutím profesor hospodářské soutěže a ekonomiky na belgické University of Liege Nicolas Petit. Problémy s regulátory byly podle představenstva společnosti jedním z důvodů snížení ročního bonusu CEO Steva Ballmera na polovinu.
Microsoft je největším výrobcem softwaru na světě. Jeho operační systém Windows využívá většina osobních počítačů. Společnost ale zaznamenala pokles na evropském trhu internetových prohlížečů. Její podíl se letos v lednu oproti roku 2008 snížil asi na polovičních 24 procent. Podle analýzy firmy StatCounter má prohlížeč Chrome od firmy Google podíl 39 procent a prohlížeč Mozilla 29 procent.
Kvůli podezřelým praktikám vyhledávací služby vyšetřuje Evropská komise další americkou firmu . Skupina všech 27 regulátorů soukromí v EU dala Googlu loni v říjnu první varování. Jelikož společnost od té doby nebyla schopna „přesně a efektivně“ zodpovědět dotazy a připomínky skupiny, Francie a blíže nespecifikovaný počet dalších národních ochránců dat hodlají proti společnosti podniknout „represivní akce“. Podle říjnového vyjádření regulátorů svými praktikami v oblasti ochrany uživatelských dat porušuje unijní právo.
(Zdroj: FT, NYT, čtk, Bloomberg)