Činitelé Evropské unie v pondělí vyhlásili, že Kypr byl zachráněn, a to poté, co se země dohodla s mezinárodními věřiteli na pomoci ve výši deseti miliard eur. Už v úterý ráno kyperská designérka interiérů Elena Antoniuová propustila personál, napsal britský list Finacial Times.
"Řekla jsem jim, 'Hoši, tři měsíce práce na poloviční úvazek a pak zavíráme'," řekla Antoniuová. Její firma pracovala na projektu na 3000 čtverečních metrech pro pobočku v oblasti pojišťovnictví banky Laiki, druhého největšího finančního ústavu v zemi. Laiki je ale nyní v likvidaci. Zadavatelem projektu byl zákazník Laiki. Se zamrzlými účty v bance propustil skoro všechny zaměstnance. Z 25 mu jich zbylo šest. "Volal mi dnes ráno a řekl: 'Mám z toho hrůzu. Zruinovali mě'," řekla Antoniuová.
Základem kyperské krize se stal offshoreový byznys, který nafoukl bankovní systém do zhruba osminásobku velikosti místní ekonomiky. Většina vkladů pochází od bohatých Rusů. Ale jak se tento hospodářský model rozpadá, škody se šíří do všech směrů. Poškozeny jsou i podniky, které jen volně navazují na vznášející se offshoreový sektor. Někteří analytici předpovídají, že kyperská ekonomika klesne letos o deset procent a více.
Zkušenost Antoniuové, její rodiny a jejích obchodních partnerů ukazuje, jak rychle se bolestné změny dějí. Cementárna, kterou řídí její manžel, čelí těžkým časům. Její syn, který pracuje v místní pobočce řecké banky, se obává o svou budoucnost. "Jediným důvodem záchrany bylo zmenšit bankovní sektor. Zničili ale celou naši ekonomiku," řekla. "Co je děsivé, je ten zmatek - nikdo nic neví."
Bezprostředně největším problémem, s nímž se podniky potýkaly, byl nedostatek peněz. Banky byly uzavřeny před 12 dny a očekává se, že se znovu otevřou až ve čtvrtek.
"Problém je v tom, že tento trh funguje na základě hotovostních toků - každý chce peníze - ale jak můžete vytvořit hotovost bez bank?" řekl Iakovos Iakovu, předseda stavební společnosti, která postavila místní mezinárodní letiště. Jeho firma narazila na nedostatek stavebního materiálu, protože dodavatelé požadují peníze. "Pokud banky neotevřou do dvou dnů, budeme mít problém," řekl Iakovu.
Podle jednoho kyperského obchodníka je situace vážná, protože každá firma, s níž má obchody, má účty buď v Laiki nebo v Bank of Cyprus anebo v obou. Ta první je právě rozdělována na dvě části a účty s více než 100.000 eur jsou v ní zmrazeny. Druhá prochází restrukturalizací. V důsledku toho se nejistota šíří do celého obchodního světa. "Je to noční můra," tvrdí podnikatel. "Pokud společnosti ztratí stávající možnost čerpání z účtů, logistika se bude dělat jen velmi obtížně."
Už před zemětřesením z minulého týdne sužovala kyperskou ekonomiku recese a pomalý růst, a to částečně kvůli investicím v Řecku. Řada zaměstnavatelů kvůli tomu snižovala stavy zaměstnanců, včetně Jannise Papadopulose, majitele druhých největších novin na Kypru - Politis. Papadopulos letos zaznamenal třicetiprocentní propad příjmů z reklamy, která je pro něj hlavním zdrojem peněz. Navíc ale podle jeho odhadu se reklama propadla o dalších 70 procent v posledních dvou týdnech.
Jedinou novinkou jsou směnárny jako MoneyGram, které Kypřané možná brzy začnou používat, aby uložili svoje úspory v cizině anebo přijímali peníze od příbuzných žijících v zahraničí.
Papadopulos v pátek vymýšlel plán, jak zaplatit alespoň část mzdy svým 50 zaměstnancům poté, co se mnoha inzerentům Politisu nepodařilo vyrovnat účty a kiosky přestaly platit distributorům novin. "Jde o celkové ochrnutí systému," řekl. "Pokud to takhle půjde dál i příští měsíc, nezůstane kámen na kameni." Poté, co byl rozsah hospodářských škod zřejmější, vypukly v Nikósii různé protesty, z nichž největší byly před centrální bankou. Nic ale nenaznačuje, že by měly vypuknout rozsáhlé nepokoje.
Přestože se podniky zaměřují na krátkodobé cíle, jako je zajištění svých zaměstnanců, zdá se, že se přitvrzují postoje vůči euru. Kyperští podnikatelé a průmyslníci přemýšlejí, jak se vyrovnat s tvrdou budoucností v rámci jednotné měny. Mnozí mají pochybnosti o schopnosti soužití v měnové unii se severními členskými státy, jako je Německo a Nizozemsko, které požadovaly přísná úsporná opatření výměnou za finanční pomoc.
"Uvažujeme jiným způsobem. Nikdy se z nás nemohou stát Němci," řekla Antoniuová. "Pravděpodobně tohle (společná měna) nikdy nemělo existovat." Papadopulos běduje nad tím, že kvůli vazbě na euro nemá Kypr možnost tisknout peníze a devalvovat měnu, aby přenastavil svou ekonomiku. "Nemůžeme být jako Němci," tvrdí stejně jako Antoniuová. "Osobně si myslím, že bychom měli vzít peníze a pak za pět let - nebo jakmile to bude možné - bychom z toho měli vypadnout."