Je možné, že ve světové ekonomice dochází k plošnému podhodnocování produktu? Irving Wladawsky-Berger, který dříve pracoval ve vedení , poukazuje na to, že náš současný pohled na HDP nebere v úvahu posun směrem k ekonomice služeb, ve které hrají významnou roli digitální informace. Wladawsky-Berger píše:
„HDP je dnes základním ukazatelem celkového výstupu ekonomiky a je založen na tržní hodnotě zboží a služeb. Od tohoto ukazatele se odvíjí většina dalších indikátorů, podle kterých vláda nastavuje svou ekonomickou politiku. Používání HDP ale vyvolává mnoho otázek, protože světová ekonomika prošla v posledních několika desetiletích významnými strukturálními změnami. Když rozhodující roli v ekonomice hrálo zboží, byl tento ukazatel adekvátní. Ovšem s rostoucím podílem služeb charakteristickým pro vyspělé ekonomiky jeho vypovídací schopnost klesá. Navíc neodráží ekonomickou aktivitu jdoucí nad rámec výroby.“
Podobné úvahy jsou významné zejména ve vztahu k zemím, jako je Japonsko. To na první pohled stagnuje. Realistický pohled ale jen těžko ukazuje, že by šlo o strádající ekonomiku. Je tu tedy rozdíl mezi tím, jak ekonomika skutečně vypadá a co o ní říká statistika. Konkrétním příkladem toho, o čem Wladawsky-Berger mluví, jsou ženy v domácnosti. Z ekonomického hlediska byla jejich práce naprosto ignorována. Když se pak začaly přesouvat do placené pracovní síly, mělo to významný dopad na HDP. Podle některých názorů může dokonce rostoucí podíl žen na celkové zaměstnanosti za prudký růst cen realit. Dva platy namísto jednoho se podle této logiky projevily růstem cen aktiv. Vypovídací schopnost HDP také snižuje náš rostoucí altruismus. Pokud máme rostoucí tendenci podílet se na neplacených aktivitách, při nichž si navzájem pomáháme, jde o velký posun v celé společnosti, který ale není odražen v oficiální statistice.
Wladawsky-Berger poukazuje i na problém s měřením hodnoty „digitálního zboží“. Jeho marginální náklad se ve světě internetu blíží nule. Uživatelé často přispívají bez nároku na jakoukoliv odměnu a celkově je patrné, že všichni trávíme stále více času spotřebou a „výrobou“ tohoto digitálního zboží. Jeho cena je ale nulová a nula krát jakékoliv množství je stále nula. Pro statistiku je tak přínos této činnosti k HDP nulový.
(Zdroj: Izabella Kaminska, FTAlphaville)