Připomeňme si základní požadavky ustanovení § 196a obchodního zákoníku, které se v souvislosti s převody majetku řeší. Převádí-li nebo nabývá-li společnost majetek od spřízněné osoby a obvyklá hodnota majetku dosahuje 10 % základního kapitálu, musí cenu stanovit znalec jmenovaný soudem. Pokud k převodu dochází do tří let od vzniku společnosti, musí převod schválit společníci na valné hromadě.
Dosavadní judikatura k § 196a dospěla k závěru, že převody majetku učiněné v rozporu se shora uvedenými požadavky jsou absolutně neplatné.
Velký ohlas vyvolalo zhruba před rokem převratné rozhodnutí Nejvyššího soudu, kterým připustil, že převod majetku ve skupině může být platný i bez znaleckého posudku, pokud cena byla z hlediska chráněné společnosti lepší, než by odpovídalo ceně obvyklé.
Nově publikované rozhodnutí Nejvyššího soudu dále toto pravidlo doplňuje a stanovuje meze, kdy již nelze spoléhat na platnost převodu učiněného bez znaleckého posudku. V popisovaném rozhodnutí řešil soud případ, kdy akciová společnost převedla nemovitosti za kupní cenu přesahující 10 % svého základního kapitálu na nově založenou spřízněnou s.r.o., u níž cena rovněž přesahovala 10 % jejího základního kapitálu.
Jelikož prodávající akciová společnost se dostala následně do úpadku, vznikl spor o to, zda prodej nemovitostí před úpadkem představoval vyvedení majetku poškozující věřitele pozdější zbankrotované společnosti. Správce tedy požadoval, aby nemovitosti zůstaly v původní společnosti na úhradu pohledávek věřitelů.
Nový vlastník nemovitostí se hájil tím, že sice nemovitosti byly prodány mezi spřízněnými společnostmi bez znaleckého posudku, ale že kupní cena přesahovala obvyklou hodnotu nemovitostí s ohledem na jejich ekologickou zátěž, a tedy že věřitelé prodávající společnosti nebyli převodem nemovitostí poškozeni.
Nejvyšší soudní instance se zabývala neplatností uvedeného převodu nemovitostí z několika důvodů. Ve vztahu k porušení § 196a obchodního zákoníku shledala prodej nemovitostí neplatným. Vycházela přitom z následující úvahy: v případě, že by kupní cena byla nižší než cena obvyklá, nebyl by sice poškozen prodávající, ale byl by poškozen kupující. Jelikož kupujícím byla též společnost, též se na ni vztahuje ochrana dle § 196a.
Jednoduše shrnuto: V případech, kdy na obou stranách převodu majetku stojí akciová společnost nebo společnost s ručením omezeným, lze obhájit platnost převodu bez znaleckého posudku jen tehdy, když kupní cena přesně trefí cenu obvyklou, neboť při odchylce směrem nahoru bude poškozen kupující a naopak. Tedy při jakékoliv odchylce od ceny obvyklé bude záchrana převodu majetku mezi spřízněnými společnostmi realizovaná bez řádného znaleckého posudku velice obtížná.
Větší šance bude zejména v případech, kdy chráněná společnost byla jen na jedné straně převodu, například pokud česká společnost prodávala majetek fyzické osobě nebo cizí právnické osobě. V takových případech lze předpokládat, že by soud neprohlásil převod majetku bez znaleckého posudku za neplatný i v případech, kdy se kupní cena dle smlouvy sice lišila od ceny obvyklé, ale směrem pro chráněnou společnost příznivějším.