Aktualizováno Index ekonomické nálady sestavovaný německým institutem ZEW se v květnu nepatrně zvýšil na 36,4 z dubnových 36,3 bodu. Index se stále nachází výrazně v plusu, což vypovídá o převládajících očekáváních na zlepšení situace. Navíc je i nad dlouhodobým průměrem. Květnový výsledek přesto nebude hodnocen dobře, neboť se čekal růst na 40 bodů. Poslední data z Německa byla dobrá, ale to náladu expertů, mezi nimiž průzkum probíhá, příliš nezlepšilo.
Jako možný důvod ZEW uvádí obavy z vývoje ve zbytku eurozóny. Příslušný index očekávání pro eurozónu je v květnu na 27,6 bodu, tedy níže než pro Německo. Také očekávání pro USA nebo Japonsko jsou výš, na 46,1, respektive 47,8 bodu. Naopak pesimismus dál převládá ohledně vývoje ve Francii (-3,4 bodu).
Hodnocení současné situace v Německu se zhoršilo na 8,9 bodu z dubnových 9,2 bodu a dává negativní indikaci pro důležité indexy Ifo a PMI. Stále je to ale velmi dobrý výsledek oproti hodnocení situace v celé eurozóně (-76,8 bodu), Británii (-69,4 bodu), nebo dokonce Francii (-83,1 bodu), kde výrazně převládá pesimismus. Ani hodnocení situace v USA (-1,7 bodu) nebo Japonsku (-44,1 bodu) není lepší než v Německu.
Průzkum mezi německými experty ukazuje, že většina čeká stabilitu krátkodobých úrokových sazeb v eurozóně. Mezi zbytkem ale mírně převažuje očekávání jejich poklesu, bilance je na -8,0 bodech. Stabilita sazeb je dominantním názorem také pro případ USA a Japonska. Bilance na úrovni 8,6 bodu, respektive 5,0 bodů, ale ukazuje, že růst sazeb je považován za pravděpodobnější než jejich pokles.
Z hlavních měn jsou Němci optimističtí na dolar, kde převládá očekávané posílení (bilance 11,4 bodu). Naopak značně negativní názor zůstává na jen a libru (-50,2, respektive -22,6 bodu) a převládá i očekávání oslabování švýcarského franku.
Očekávání pro hlavní akciové trhy zůstávají pozitivní a spíše se ještě zlepšovala. Nejvíce optimismus převažuje v případě amerického a japonského trhu, následuje Německo s eurozónou. Preferovanými sektory zůstávají stavebnictví, informační technologie, maloobchod a služby. Na druhé straně stojí stejně jako v předchozím průzkumu automobilky, banky a pojišťovny.