O více než 100 miliard eur ročně přicházejí střadatelé po celém světě kvůli nižším bankovním úrokům, než je inflace. Napsal to německý list Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung (FAS) s odvoláním na propočty Světové banky, německé Dekabank a Institutu pro německé hospodářství (IW). Podle listu je to daň za současnou krizi a za snahy o záchranu zadlužených států, které z toho naopak profitují.
Podle Světové banky je momentálně 23 zemí dotčeno takzvanými negativními reálnými úroky, tedy skutečností, kdy výše úroků je nižší než míra inflace, čímž úspory ztrácejí na reálné hodnotě. V Německu tak podle Dekabank střadatelé ročně přicházejí o 14,3 miliardy eur (370 miliard Kč). To podle hlavního ekonoma banky Ulricha Katera představuje 0,5 procenta hrubého domácího produktu nejsilnější evropské ekonomiky.
V pozadí tohoto "utajeného vyvlastňování úspor", jak to nazývá FAS, se skrývá protikrizová politika centrálních bank. Aby pomohla zadluženým jihoevropským zemím, snížila Evropská centrální banka svou úrokovou sazbu na historické minimum 0,5 procenta. Také americká ústřední banka drží úroky uměle dole, aby oživila tamní ekonomiku. K tomu se přidávají investoři, jejichž peníze proudí do několika málo států, které ještě platí za "přístav bezpečí", což v těchto zemích podle listu dále snižuje úroky u vkladů.
Jako poražený tak ze současné situace vycházejí podle listu majitelé úspor, vítězem jsou naopak dlužníci všeho druhu, včetně vysoko zadlužených států. Tak, jak kvůli negativním reálným úrokům ztrácejí na hodnotě vklady, snižuje se i zátěž způsobená dluhy. Těch se sice tyto země nominálně nezbaví, reálně ale jejich hodnota klesá. To je pro tyto státy velmi výhodné, neboť tento způsob zbavování se zadlužení nevyvolává u voličů bouře jako zvyšování daní nebo drastické škrty ve výdajích, poznamenal FAS.
Vydělávají na tom ale i země jako Německo, jehož dluhopisy patří v současnosti k nejžádanějším. Podle ředitele IW Michaela Hüthera Spolková republika díky nízkým úrokům ušetřila v letech 2009 až 2012 okolo 62 miliard eur.