Akcie ruských firem jsou v porovnání s burzami v jiných rozvíjejících se ekonomikách dvakrát levnější. Na vině není jen „specifické“ podnikatelské prostředí, nad nímž se vznáší stín nevybíravých praktik represivních složek státu. Nízká obliba ruských titulů a jejich zdánlivě podhodnocená valuace je také výsledkem ne příliš štědré dividendové politiky a pohrdlivého přístupu vůči menšinovým akcionářům.
Celý burzovní index Micex má tržní hodnotu 0,7násobku hodnoty čistých aktiv svých společností. Index MSCI Emerging Markets trh oceňuje na 1,5násobek čistých aktiv. Diskont ruských akcií vůči zbytku rozvíjejících se trhů tak v květnu vzrostl na čtyřleté maximum. Chuť vstoupit na nejlevnější trh v rámci rozvíjejících se ekonomik investorům nevrátila ani výzva prezidenta Vladimira Putina z loňského listopadu, aby státem kontrolované podniky zvýšily výplatu dividend alespoň na 25 % čistého zisku. Podle údajů agentury Bloomberg vládní nařízení ignorovalo 11 ze 17 státem ovládaných společností, které jsou součástí indexu Micex.
Moskevské burze nepomáhá ani stagnace cen ropy a prudce zpomalující růst ekonomiky. Micex od ledna odepsal 9 %, zatímco americký S&P 500 si o 16 % polepšil. Ropná společnost Rosněfť a elektrárny Inter RAO UES od začátku roku ztratily přes 20 % hodnoty.
„Nesplněné dividendové sliby mají negativní dopad na trh, obzvlášť proto, že dřív patřily k hlavním tahounům růstu burzy,“ hodnotí situaci Viktor Bark z moskevského fondu Alfa Capital. V situaci, kdy hospodářství směřuje ke stagnaci, je to podle něj velmi špatná zpráva.
Putinova výzva měla zvýšit příjmy státní pokladně a nalákat na burzu investory z Ruska i zahraničí. Jenže zůstalo jen u proklamací. Za první tři měsíce z burzy v Moskvě odteklo přes miliardu dolarů. Také soukromé společnosti nejeví v budoucnost země příliš velkou důvěru. Podle dat centrální banky z Ruska během 1Q13 odteklo 26 mld. USD, což je dvojnásobek původního odhadu. V dubnu odliv pokračoval a dosáhl 4 mld. USD.
Podle Maši Gordonové z divize emerging markets fondu Pimco snahy vlády o zvýšení dividend naráží na neochotu společností zbavovat se hotovostních rezerv v časech prudce klesajících zisků. Cesta ke zvýšení výplatních poměrů prý bude dlouhá a jen čas ukáže, jestli se státu podaří z firem dostat víc prostředků.
Akcie, které jsou součástí Micexu, se obchodují za pětinásobek odhadovaných zisků společností v indexu obsažených. To je nejnižší poměr v rámci 21 zemí ze skupiny emerging markets, které sleduje Bloomberg. Brazilský index Ibovespa vykazuje P/E na úrovni 11násobku, čínský Shanghai Composite 9,4násobku, indický Sensex 14násobku.
Jelikož jsou ruské akcie velmi levné, jejich dividendový výnos je i při nízkých platbách akcionářům nadprůměrný. Micex jako celek momentálně obchoduje se 4,3% odhadovaným výnosem, což je víc než 2,9% výnos u MSCI Emerging Markets.
Vláda, jejímž cílem je udělat z Moskvy mezinárodní finanční centrum, se snaží zvyšovat transparentnost a zavádět mezinárodní účetní standardy (IFRS). Celý trh letos s napětím očekával první výkazy tajemné ropné společnosti Surgutněftěgaz zpracované dle IFRS. Ani po jejich publikování však není jasné, kdo třetího největšího ruského těžaře ropy vlastní. Na setkání s investory nedorazil ani výkonný ředitel společnosti.
Zvýšení dividend má vládě pomoci ještě jinak. Díky větší atraktivitě titulů pro zahraniční investory a růstu jejich tržní kapitalizace má vzrůst výnos z privatizace státních podílů ve vybraných společnostech, což má rozpočet udržet v plusu. Ruské veřejné finance se dostávají do napjaté situace, jelikož výdaje na penze a platy státních zaměstnanců po loňských prezidentských volbách výrazně vzrostly, zatímco příjmy z vývozu ropy a plynu stagnují. Letošní plán počítá s privatizačními příjmy ve výši 13 mld. USD.
Podle dokumentu ruského ministerstva financí by na dividendách do ruské státní pokladny letos mělo připlynout kolem 172 mld. RUB (5,4 mld. USD), což je o 19 % méně než loni. Pokud by byla do puntíku splněna Putinova výzva, získal by rozpočet dalších 153 mld. RUB. Schodek rozpočtu by měl letos dosáhnout 0,6 % HDP. Vláda dokonce zvažuje, že minimální hranici výplatního poměru zvýší na 35 %, ale její zavedení bude podle představitelů kabinetu ještě pár let trvat.
Plynárenský gigant sice letos vyplatí 25 % loňského zisku, ale podle ruských účetních standardů. Bráno dle IFRS, poměr dosáhne 12 %. Víc si nemůže dovolit, jelikož mu stát nařizuje stavět jeden drahý plynovod za druhým. Banka VTB hodlá vyplatit 17 % čistého zisku dle IFRS. Stejný poměr chce dosáhnout i Sberbank, jednička na trhu.
Putinovu výzvu uposlechla státní Rosněfť, jenže si na to vzala prostředky z pokladny nedávno zakoupené společnosti TNK-BP. Zatímco ruský stát, který vlastní víc než 75 % Rosněfti, vydělá slušný peníz, minoritní akcionáři TNK-BP se letos žádné dividendy nedočkají. Akcie TNK-BP od ledna propadly o 30 %.
„Ruský korporátní sektor by udělal vše pro to, aby byl vnímán jako moderní a transparentní. Všechno, až na výplatu férových dividend, respektování práv minoritních akcionářů či jmenování skutečně nezávislých členů představenstva,“ shrnuje problém Eric Kraus z moskevského fondu Nikitsky Capital.
(Zdroje: Bloomberg, Kommersant, RIA Novosti)