Japonský premiér Šinzó Abe představil obrys dalších kroků na podporu růstu domácí ekonomiky. Ambiciózní plán, který si dává za cíl zvýšení investic a inovací i příjmů domácností, je třetím pilířem tzv. „abenomiky“, následující po rozsáhlé stimulaci v podobně fiskální a měnové politiky. Abe uvedl, že jeho plán na oživení japonského hospodářství by měl nahradit výpadek 50 bilionů jenů v příjmech země během posledních dvou dekád. Premiér zdůraznil, že hodlá odstranit bariéry pro podnikání firem a příslušnou legislativu hodlá zavést na podzim.
Akciový trh zprvu reagoval na představený plán růstem, poté však převážilo zklamání z odsunutí zásadních kroků o několik měsíců a index Nikkei 225 uzavřel propadem o 3,8 procenta, zatímco širší Topix ztrácel 2,6 procenta. Japonský jen posílil vůči dolaru až k 99,50 JPY/USD.
Do zavedení nutných strukturálních reforem spočívá úkol oživit ekonomický růst zatím na centrální bance. „Vláda nyní těžko posílí důvěru v růst ekonomiky, když bude ještě nějakou dobu trvat, než tzv. třetí šíp vůbec spustí,“ komentoval postup vlády ekonom Junko Nishioka. „Kabinet se bude muset spolehnout na Bank of Japan, aby ta posílila očekávání trhu,“ dodal.
Konkrétní kroky růstové strategie mají být představeny příští týden. Pomocí reforem chce Abe mimo jiné zvýšit zaměstnanost žen, přimět podniky k větším investicím a podpořit inovace v průmyslu. Premiér také slíbil zajištění tříprocentního růstu příjmů ročně, jenž má ochránit koupěschopnost obyvatelstva.
Abe plánuje rovněž vytvoření zvláštních ekonomických zón, které by přilákaly zahraniční podniky. Objem zahraničních investic do Japonska chce do roku 2020 zdvojnásobit na 35 bilionů jenů. Do deseti let chce posílit investice do energetiky na 30 bil. JPY a investice do infrastruktury ztrojnásobit na 12 bil. JPY. Hodlá také deregulovat sektory energetiky, zdravotnictví.
"Cílem naší růstové strategie není nic jiného než vytvoření pracovních míst a zvýšení příjmů těžce pracujících lidí," prohlásil premiér. Někteří analytici nicméně vyjádřili pochybnosti, zda jsou hospodářské cíle vlády dosažitelné. "Vláda přišla se slibnými záměry, pochybuji však, že je dokáže splnit," uvedl ekonom Hideo Kumano ze společnosti Dai-ichi Life Research Institute. "Vláda koneckonců nemůže kontrolovat veškeré ekonomické aktivity, podobně jako centrální banka nemůže kontrolovat dlouhodobé úrokové sazby," dodal.
Bank of Japan v dubnu oznámila, nově pod vedením Haruhika Kurody, bezprecedentní plán uvolnění měnové politiky. BoJ bude nakupovat každý měsíc dluhopisy v objemu 7 bilionů jenů, objem vládních bondů a dalších cenných papírů ve svém portfoliu hodlá do dvou let zdvojnásobit. V květnu centrální banka uvedla, že japonská ekonomika se zotavuje díky oživování zahraniční poptávky a odolnosti té domácí, varovala ovšem před množstvím nejistot, které ekonomiku ohrožují, a přetrvávajícími tendencemi k poklesu cenové hladiny. Cílem BoJ je do dvou let dosáhnout 2procentního inflačního cíle, což analytici zpochybňují. Index spotřebitelských cen v dubnu klesl již šestý měsíc v řadě. Guvernér Kuroda uvedl, že program nákupu dluhopisů bude, co do objemu i formy, upravován v závislosti na potřebách vyplývajících z ekonomické situace.
Politiku japonské vlády podpořil Mezinárodní měnový fond. Ten uvedl, že slabý kurz jenu nepředstavuje problém, pokud bude měnová politika doprovázena komplexními rozpočtovými a strukturálními reformami.
Japonská ekonomika v prvním čtvrtletí oproti předchozímu kvartálu stoupla o 0,9 procenta, meziročně o anualizovaných 3,5 procenta, nejrychlejším tempem za poslední rok. Japonsko je třetí největší ekonomikou na světě po Spojených státech a Číně. "Nyní je čas, aby se Japonsko stalo motorem oživení světové ekonomiky," prohlásil optimisticky premiér Abe.
(Zdroj: Bloomberg, BoJ, čtk)