Poslanci Evropského parlamentu dnes podpořili krácení letošních přímých plateb zemědělcům ze zemí Evropské unie, což by nejvíce postihlo ty české. Podle návrhu má totiž Česká republika přijít o 4,5 procenta z celkových dotací, tedy až o miliardu korun. Kvůli způsobu škrtů by Češi tratili procentuálně nejvíce v Evropské unii, a jejich ztráty by tak byly mnohem citelnější, než třeba v Rakousku či v Polsku. Na formě krácení dotací se ještě neshodly členské státy, forma se tedy ještě může změnit.
Výpočty ztrát pro české farmáře se různí: někteří hovoří zhruba o 900 milionech korun, Agrární komora částku odhadla na více než jednu miliardu. Suma se ale může měnit také podle kurzu eura ke koruně.
Návrh Evropské komise, která chce díky plošnému snížení dotací ušetřit potřebnou sumu v letošním zemědělském rozpočtu, schválil parlament ve Štrasburku valnou většinou 506 hlasů. Opatření má ale také řadu kritiků, mezi něž patří také někteří čeští europoslanci.
Podle nich je návrh nespravedlivý, protože počítá s tím, že krácením dotací budou postiženy země s větším podílem zemědělských podniků, které pobírají roční dotace vyšší než 5000 eur (asi 130 tis. Kč). Kritici proto chtějí, aby se všechny státy musely vzdát stejného podílu dotací.
"Problém je v tom, že škrty v jednotlivých národních obálkách se mají počítat podle počtu podniků, jejichž celkové příjmy přesahují 5000 eur ročně. Šetření by tedy potrestalo především státy s většími zemědělskými podniky, což je kromě Německa nebo Velké Británie také Česká republika," uvedl europoslanec za ODS Hynek Fajmon.
Česko by podle schváleného návrhu přišlo celkem o 4,5 procenta z celkového objemu plateb. Podobná situace by nastala i na Slovensku, které by dostalo o 4,3 procenta méně. Naproti tomu Polsko by tratilo jen 1,6 procenta, Rakousko 2,5 procenta a Maďarsko 3,5 procenta.
"Návrh je naprosto nespravedlivý, nepřiměřený a nepřijatelný," řekl v úterní debatě britský člen konzervativní frakce v EP James Nicholson, který naléhal, aby všechny státy sedmadvacítky nesly stejně velké břímě škrtů. "Není to spravedlivé. Úprava se musí dotknout všech členských států stejně," prohlásil německý konzervativní poslanec Peter Jahr.
Spor se vede především o zmiňovanou hranici 5000 eur ročních plateb. Ve chvíli, kdy se tato hranice uplatní, přijde Česko až o miliardu korun. Kdyby neexistovala a všechny členské státy se na krácení podílely rovnoměrně, ztratili by čeští zemědělci 3,4 procenta dotací, tedy 700 až 750 milionů korun. Částka 300 milionů eur, s níž v úterý operovali europoslanci za ODS, je tedy rozdílem mezi těmito dvěma sumami. Právě o tolik peněz navíc čeští zemědělci přijdou kvůli schválené hranici 5000 eur.
Přes souhlasné stanovisko Evropského parlamentu bude způsob škrtů předmětem dalšího vyjednávání a jejich výše se ještě může změnit. Na věci se totiž zatím neshodly členské země sedmadvacítky. Na dubnovém jednání unijních ministrů zemědělství se nenašla dostatečná většina států, která by návrh podpořila, nebo naopak zamítla. Proto budou ministři plán znovu probírat na další schůzce koncem června.
Pokud se orgány EU neshodnou do 30. června, začne podle procedurálních pravidel návrh platit v současné podobě, upozornil ČTK český zástupce v socialistické frakci a člen zemědělského výboru EP Robert Dušek. "Když se na podzim zjistí, že krácení je nedostatečné, může být snižování přímých plateb ještě větší, až o šest či sedm procent," dodal.