Klidným přístavištěm v rozbouřených vodách měnových trhů se v posledních měsících stal nepravděpodobný kandidát: euro. Zatímco japonské akcie, dluhopisy emerging markets či americké státní obligace v průběhu divokého jara propadly, společné evropské měně se zvýšená volatilita vyhnula. Na rozdíl od amerického dolaru, japonského jenu či australského dolaru dokázalo euro posílit a vůči americké měně si v posledních čtyřech týdnech připsalo 4% zisk.
Pro měnu, která byla v posledních několika letech epicentrem globálních otřesů, je to velká změna. Vzhledem k protahující se recesi eurozóny a obavám o její dlouhodobou životaschopnost dosud investoři spíše sázeli na pokles eura. Podle údajů Commodity Futures Trading Commission (CFTC) však počet medvědích pozic v posledních dvou týdnech klesl o 90 %.
Navzdory negativnímu růstu, špatným vyhlídkám, vysoké nezaměstnanosti a velké dluhové zátěži jižního křídla eurozóny je podle mnoha investorů její měna v těchto dnech oázou klidu. Pomáhá jí status široce obchodované rezervní měny (druhé nejvýznamnější po dolaru) a také klesající obavy z brzkého rozpadu.
Dalším faktorem hrajícím do not euru jsou spekulace o blízkém ukončení stimulačních nákupů dluhopisů americkou centrální bankou. Likvidita pumpovaná Fedem do finančního systému pomáhala měnám a aktivům rozvíjejících se trhů a dalším cenným papírům s vyšším výnosem, zejména akciím. Očekávání konce QE vede k opouštění měsíce hromaděných pozic, z čehož profituje euro, které je v časech nejistoty stále považováno za ekvivalent dolaru či jenu.
„Je těžké sázet proti euru. Dokud neskončíme s tištěním peněž v USA, nebo dokud s tím nezačne ECB, bude mít euro opět vítr v zádech,“ tvrdí Sam Katzman, hlavní investiční stratég fondu Constellation Wealth Advisors.
Za posilováním eura stojí omezování praktiky známé pod názvem carry trade: investoři si půjčují v měně s nízkými sazbami (a tedy i zápůjčními náklady), poté ji prodají a za utržené prostředky nakoupí aktiva s vyšším výnosem v jiných měnách (americké akcie či mexické dluhopisy). Výnosnost zajišťuje stabilní úrokový diferenciál.
Další vývoj úrokových sazeb ve světě se ale momentálně zamlžuje, takže se investoři snaží své pozice co nejrychleji uzavřít, než dojde k radikálnější změně kurzu centrálních bank. Euro od začátku května vůči australskému dolaru posílilo o 10 %. Pár EUR/AUD patřil k oblíbeným nástrojům carry tradu.
Posilování eura není vůbec dobrou zprávou pro evropské exportéry, zejména ty ze Španělska, Portugalska či Itálie, kteří v letech po zavedení společné měny ztráceli konkurenceschopnost a nyní jí za vysokou cenu nabývají zpět. Nedávný pokles cen španělských a italských dluhopisů naznačuje, že část eurozóny je stále považována za rizikovou. Řecko bylo minulý týden indexační agenturou MSCI deklasifikováno na rozvíjející se trh. „Z ekonomického hlediska by mělo euro oslabovat,“ tvrdí manažer investičního fondu, který dlouhodobě sází na pád evropské měny a stěžuje si, že základní pravidla pro orientaci na měnových trzích přestávají fungovat.
Euru v posledních týdnech také pomáhají lepší data z reálné ekonomiky, která naznačují, že mučivá recese by mohla do několika měsíců skončit. Indikátory z minulého týdne naznačily, že ke konci roku by se eurozóna mohla vrátit na růstovou trajektorii. To snižuje pravděpodobnost, že ECB bude muset dál uvolňovat měnovou politiku a zlepšuje vyhlídky eura proti měnám USA a Japonska, kde zatím probíhá rozsáhlá stimulace s hrozbou inflačního efektu.
Býci na euru poukazují také na fakt, že v průběhu řady minulých krizí prošlo euro zatěžkávací zkouškou, v níž obstálo. Naposledy vážněji oslabilo po záchraně kyperských bank a po nerozhodném výsledku italských voleb v březnu. Tehdy se vůči dolaru podívalo k 1,28, což však dalece zaostává za předchozími kalamitami, během nichž eurodolar klesl i pod 1,20.
(Zdroje: WSJ, FT, Bloomberg)