Spekulace, jestli americký Fed začne odbourávat QE, kdy a jak rychle, jsou už delší dobu důležitým faktorem určujícím pohyb finančních trhů. Tento vliv narůstal a vedl k masivním výprodejům v druhé půlce tohoto týdne. Po spekulacích, jak Fed pohne s trhy, teď možná přijdou i spekulace opačné - jak trhy pohnou s Fedem. To znamená, jestli reakce na ohlášenou změnu politiky a utažení měnových podmínek nebude výraznější, než Fed předpokládá. Větší by pak byl i negativní vliv na ekonomiku, s jejímž dalším vývojem Fed spojuje úpravy QE.
Šéf Fedu při středečním vystoupení vyvolával dojem, že by muselo dojít k docela velkému posunu na trzích, aby to centrální banku přimělo ke změně nastoleného kurzu. Fed ve svých projekcích bere růst výnosů (který byl už před středou značný) v potaz. Navíc Bernanke se snažil bagatelizovat dopad vyšších výnosů na hospodářský růst i na realitní trh. Nárůst výnosů podle něj není škodlivý, pokud za ním stojí dobré důvody, tedy optimistický výhled ekonomiky.
K nárůstu amerických výnosů dochází postupně asi od poloviny minulého roku. Tehdy dosahoval desetiletý dluhopis minima pod 1,4 procenta. Výrazně postup výnosů vzhůru zrychlil od začátku května. Z 1,63 procenta se dostaly až na současných 2,41 procenta. V historickém srovnání jsou výnosy stále velmi nízko a zatím to tedy nevypadá na velký šok pro ekonomiku.
Samozřejmě tu ale jsou tržní rizika, která předpoklady o ekonomice a důsledcích menšího stimulu mohou narušit, a nejde jen o dluhopisy. Je to i dolar. Jeho oslabení od poloviny loňského roku vypadá, že jen mírně pomohlo obchodní bilanci. Navíc za jejím zlepšováním stojí hlavně obchod s ropou a nástup domácí těžby. Pokud by dolar nyní výrazně posílil, při stále slabé Evropě a zpomalující Číně by to mohl být pro americký průmysl negativní impuls. Průmyslu se ani teď moc nedaří a stal by se tak větší brzdou růstu.
Nelze podceňovat ani akcie, jejichž vytrvalý růst posílený politikou Fedu zlepšil důvěru domácností, jejich pocit bohatství a spotřebu. Déle trvající propad by pak mohl mít opačný efekt a posunout spotřebitelské preference. Míra úspor amerických spotřebitelů se dostala už na relativně nízkou úroveň, její pokles se zastavil a případný nárůst v důsledku větší opatrnosti by negativně ovlivnil poptávku.
Důležitým faktorem pro rozhodování centrální banky bude inflace. Fed předpokládá její postupný nárůst, což ale znovu mohou ovlivnit tržní faktory jako kurz dolaru i přísnější úvěrové podmínky, v důsledku třeba i přehnaných očekávání trhů o politice Fedu. Inflace v USA je nyní nízká a Fed do exitu z QE nijak netlačí. Pokud by se nezvedala a případně se přidaly i známky negativního dopadu menší stimulace na reálnou ekonomiku, hned by přišly spekulace, že konec QE bude odložen. Zpětné vazbě finančních trhů na měnovou politiku se vyhnout nejde a vůbec to nemusí znamenat, že se centrální banka dostala do vleku, jak tomu bylo v mnoha případech na začátku krize.