Největší světoví exportéři zemního plynu se sjeli do Moskvy, aby zde obhajovali 40 let starý systém výpočtu cen své suroviny, který jako základ používá kotace ropy na světových trzích. V posledních letech je ale tato metoda zpochybňována před soudy, které stále častěji dávají za pravdu odběratelům stěžujícím si na příliš vysoké ceny.
„Odmítání základních principů dlouhodobých kontraktů není jen ranou pro těžaře plynu, přineslo by i značné náklady a podlomilo energetickou bezpečnost států-odběratelů,“ prohlásil ruský prezident Vladimir Putin, který summit 13 zemí plynárenského OPECu hostí. Vazba na ropu je podle něj „nejspravedlivější a nejvíc tržně orientovaný“ způsob stanovování cen.
Členské státy organizace známé pod zkratkou GECF se jednomyslně shodly na podpoře dlouhodobých kontraktů a cen postavených na kotacích ropy. Energetickým společnostem v Evropě se tento přístup nezamlouvá, jelikož od propuknutí finanční krize došlo k odpoutání cen v dlouhodobých kontraktech od spotových cen plynu, obchodovaného nejčastěji u terminálů na zkapalněnou surovinu (LNG), kterou lze převážet tankery.
Evropské utility proto požadují, aby byl do dlouhodobých kontraktů víc začleněn spotový trh, což se jim rostoucí měrou daří. Ruský plynárenský gigant letos na slevy evropským zákazníkům vyčlenil 6 mld. USD, což je dvojnásobek loni vyplacené sumy. musí vracet část plateb i za minulá období, jelikož rozhodnutí arbitrážních soudů mění smlouvy retroaktivně.
Zatím posledním velkým klientem, který se u arbitráže domohl slevy, je německý koncern , kterému budou muset Rusové vrátit část plateb převedených od května 2010. Mezi společnostmi, které si vyjednaly nebo vysoudily výhodnější podmínky, je polská , italské ENI a a další.
„Tohle by mohl být bod zlomu, který by mohl odstartovat novou komerční éru evropského plynu,“ tvrdí Trevor Sikorski, analytik londýnské konzultantské společnosti Energy Aspects. Praktika soudních sporů a navazování cen na spotový trh by se podle něj mohla začít šířit do Asie.
není jedinou obětí nového trendu. Francouzská elektrárenská společnost EdF v dubnu vysoudila slevu pro , svou italskou dceru, na alžírském státním těžaři Sonatrach, který je třetím největším dodavatelem plynu do Evropy. Spor o vazbu na ropu prohrál i katarský těžař Ras Laffan Liquefied Natural Gas.
Velkými slovy nešetří ani analytik londýnské pobočky Alberto Gandolfini, podle kterého by nález ve věci vs. mohl vytvořit „precedent pro zbytek Evropy a mohl ukončit 40 let indexace na ropu.“ odhaduje, že ropný chomout tíží 85 % importu plynu eurozóny a že přechod na burzovní ceny regionu ušetří 12 mld. EUR ročně.
Týdeník Spiegel včera přinesl zprávu, podle níž by mohl vrátit 1 mld. EUR. Šéf ruského monopolního vývozce plynu Alexej Miller spekulace odmítl komentovat s tím, že rozhodnutí další evropské kontrakty neovlivní.
Konec vazby mezi ropou a plynem by mohl uspíšit fakt, že stále více plynu obchodovaného na světových trzích bude muset být převáženo ve zkapalněné podobě, a tudíž bude jeho doprava i nacenění flexibilnější. Podle odhadů Mezinárodní energetické agentury (IEA) by měl obchod plynem do šesti let vzrůst o 30 %, o což by se měli postarat hlavně exportéři v Austrálii a Spojených státech. Měl by tak vzrůst tlak na tradiční dodavatele typu Ruska, Norska či Alžírska, kteří se budou muset přizpůsobit příchodu nové konkurence.
„S růstem obchodování s LNG se situace na trhu s plynem změní a půjde o stejně globalizovaný trh jako v případě ropy. Pak se možná bude moci začít uvažovat o jiných způsobech určování ceny,“ uvedl včera na zasedání GECF Putin. Většina ostatních delegátů se vyslovila pro zachování vazby na ropu, pouze katarský zástupce uvedl, že je třeba brát v úvahu i zájmy spotřebitelů.
Země sdružené v GECF, mezi něž patří Írán, Venezuela, Bolívie, Rovníková Guinea, Nigérie či Omán, drží dohromady 60 % světových zásob plynu. Podle Putina jejich záměrem není vytvořit kartel podobný OPECu. Všeobecně je organizace považována za mnohem méně vlivnou než její ropná předloha. Její členové se ale snaží konsolidovat své pozice před nástupem nových hráčů. Ti by totiž měli zvyšovat produkci rychleji než země GECF.
Australská těžba by do roku 2018 měla vzrůst o 156 % na 141 mld. m3 plynu ročně, což by ji mělo zařadit na čtvrté místo na světě. S napětím je očekáván i začátek vývozu levného břidlicového plynu ze Spojených států, který pomohl transformovat americkou energetiku. Ke skupině vývozců LNG se v květnu připojila Angola, kde byl zahájen provoz terminálu s kapacitou 5,2 mil. tun plynu ročně. Podíl Ruska na globálním obchodu s LNG loni dosáhl 4,5 %.
(Zdroje: Bloomberg, Eurasia Daily Monitor, IEA)