Úrokové sazby v eurozóně zůstávají beze změny, ECB je chce držet nízko po delší dobu

Evropská centrální banka nastavení úrokových sazeb podle očekávání nemění. Hlavní sazba zůstává na 0,50 procenta, kam klesla v květnu. Na tiskové konferenci pak ECB oznamuje, že sazby zůstanou na současné či nižší úrovni po delší dobu. Tím banka zapojuje do své rétoriky nový prvek, tedy poskytnutí výhledu sazeb. Už delší dobu stejný nástroj používá Fed a ECB se mu doposud vyhýbala. Podle prezidenta Draghiho se měnový výbor jednomyslně shodl na poskytnutí výhledu. Bližší časový údaj k výrazu "delší doba" neposkytl.

Zároveň je ve výhledu obsažena možnost snížení sazeb. Draghi doplnil, že se dnes v měnovém výboru o snížení úrokových sazeb vedla obsáhlá diskuse a že 0,50 procenta nepředstavuje dolní hranici. Zároveň dodal, že je otevřen všem možnostem včetně negativní depozitní sazby, že likvidita zůstane dostatečná a exit je velmi vzdálen.

Na konferenci vedle toho zazněly známé informace o tom, že inflační tlaky podle předpokladu ECB zůstanou tlumené. Dále také, že poslední indikátory důvěry ukazují další zlepšení z nízkých hodnot a že oživení ekonomiky by podle banky mělo přijít později během letošního a pak v příštím roce. Zatímco inflační rizika mohou být podle ECB volatilní a jsou zhruba vyvážená, u růstu převládají rizika na spodní straně. ECB bude pozorně sledovat nové informace a posuzovat jejich dopad na výhled pro cenovou stabilitu.

S odkazem na současný vývoj na trzích Draghi zopakoval, že program OMT je připraven k použití. Zároveň ale naznačil, že na tržní vývoj ECB přece jen reaguje. Právě zahrnutí nového prvku výhledu do své rétoriky následuje po utažení měnových podmínek na různých částech výnosové křivky, řekl prezident ECB.

O možnosti, že se ECB posune od postoje nedávat nikdy výhled k příslibu ponechat sazby nízko, se spekulovalo, ale šlo spíše o okrajovou věc. Změna v rétorice banky je proto překvapivá a euro na ni reaguje výrazně negativně propadem až pod 1,2900 na páru s dolarem. Ačkoli příznivých signálů z ekonomiky přibývá, banka evidentně očekávané oživení vidí jako křehké a zatížené riziky. Chce proto omezit hrozbu, že na oživení dolehnou zhoršené tržní podmínky. Změnou rétoriky a příslibem nízkých sazeb tak sleduje cíl dostatečné likvidity i v situaci, kdy na trhy doléhají politické problémy na periferii eurozóny a očekávání menšího přísunu peněz z Fedu.