Kazašská státní ropná společnost KazMunaiGas (KMG) plánuje expanzi do evropského petrochemického sektoru. Nejrychleji rostoucí národní šampion hodlá zaujmout významné místo na evropském trhu s pohonnými hmotami. Podle místopředsedy představenstva KMG Daniyara Berlibajeva se prvními akvizičními cíli stanou čerpací stanice, ropné terminály a skladiště paliv v Turecku a na Ukrajině.
„Expandujeme na mezinárodní úrovni a chceme se dostat od vrtů k volantům,“ uvedl Berlibajev v rozhovoru pro deník Financial Times. Společnost KMG, která se před deseti lety přihlásila do privatizačního tendru o většinový balík v tuzemském , rychle navyšuje těžbu a stala se hlavním nástrojem kazašského státu v úsilí o větší kontrolu nad domácím ropným a plynárenským sektorem.
V souladu s celosvětovým trendem se Kazaši pokoušejí získat co největší část zisků z rostoucích cen energetických surovin a neváhají kvůli tomu jít do konfliktu se západními ropnými koncerny. KMG se povedlo prodrat do dvou mezinárodních konsorcií pracujících na obřích kazašských ropných ložiscích: Kašaganu v Kaspickém moři a Karačaganaku na souši.
Kašagan byl objeven v roce 2000 a je považován za jeden největších nálezů druhé poloviny 20. století. Podle odhadů skrývá 9 až 16 mld. barelů komerčně těžitelné ropy. Kolem ložiska panují drsné klimatické podmínky, v zimě těžaře ohrožují ledové kry a teploty klesající hluboko pod bod mrazu.
Spuštění komerční těžby v rámci první fáze rozvoje ložiska bylo kvůli rostoucím nákladům a technickým komplikacím několikrát zdrženo a první barely by se měly začít plnit v druhé polovině letošního roku. Počáteční úroveň produkce by se měla pohybovat kolem 300 tisíců barelů za den, což Kazachstán rázem vykopne do nejvyšší ligy světových těžařů. Se započtením druhé fáze by výstup ložiska mohl dosáhnout 1 mil. barelů denně.
Kazachstán, který není členem kartelu OPEC, vkládá do Kašaganu velké naděje. Ložisko se má stát jedním ze tří tahounů plánovaného růstu ropné produkce o 60 % do konce dekády – ze současných 1,6 mil. barelů denně na víc než 2,5 mil. barelů denně. K tomu by mělo přispět i zvýšení produkce na poli Tengiz, kde těží americký (122,66 USD, 1,17%). Sousední Rusko nyní produkuje zhruba 10,5 mil. barelů denně.
Západní ropné koncerny se již delší dobu snaží získat ujištění kazašské vlády, že budou moci participovat na druhé fázi rozvoje ložiska, která by měla být lukrativnější než ta první, a získat tak zpět desítky miliard dolarů proinvestovaných do průzkumných a přípravných prací od roku 2000. Konečné náklady na první fázi převýšily původní odhad dvojnásobně a celkové zpoždění dosáhlo osmi let. Minulý měsíc ložisko u příležitosti spuštění produkčních zařízení navštívil britský premiér David Cameron.
KMG má první pokusy o průnik do Evropy už za sebou. V roce 2007 společnost koupila Rompetrol, který vlastní dvě rafinerie v Rumunsku a síť čerpacích stanic v sedmi zemích. Od té doby investovala miliardy dolarů do modernizace svých rafinerských kapacit, takže teď v Rumunsku vyrábí palivo nejvyššího standardu Euro-5.
Podle Berlibajeva má KMG v plánu do roku 2020 zdvojnásobit své ropné rezervy na 10,3 mld. barelů, k čemuž mají pomoci investice do průzkumu v rozsahu 3 mld. USD. Do konce dekády by společnost měla těžit 700 tisíc barelů denně, v porovnání se současnými 420 tisíci. Přiblížila by se tak velkým ruským těžařům.
KMG odhaduje, že celkový kazašský export ropy by do roku 2020 mohl dosáhnout 2,2 mil. barelů denně, z čehož 20 % půjde do Číny a zbytek do Evropy, obzvlášť do oblasti Černého moře. Velkou část tohoto vývozu chce KMG zpracovávat ve svých rumunských rafineriích. „Kdybychom nešli do downstreamu, jenom bychom prodávali surovou ropu na čínské nebo ruské hranici. Chceme se dostat do Evropy, až k benzinovým pumpám,“ shrnuje strategii společnosti Berlibajev.
(Zdroje: FT, WSJ, Bloomberg)